Nejvíc lidí v první půli roku 2022 zemřelo na nedokrvenost srdce, rok předtím na covid
V prvním pololetí loňského zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídala nemoc covid-19.
Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. „Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19,” uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.
Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle ČSÚ více než 8000 lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.
Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil díky migraci o 10 200 na 10,527 milionu. Přirozeným způsobem podle statistiků obyvatel ČR od ledna do konce září ubylo, když počet zemřelých bylo o 11 200 více než narozených. 
Zvýšení porodnosti Čechů v pandemii se nepotvrdilo
Názory
Covid je druhou nečastější příčinou úmrtí v Česku
Podíl zemřelých na covid-19 byl u všech věkových kategorií seniorů nad 65 let podobný, kolem šesti až sedmi procent. „V prvním pololetí roku 2022 se covid-19 v žebříčku umístil na druhé pozici, když byl jako základní příčina smrti určen u 6,4 procenta úmrtí, tedy u necelých čtyř tisíc zemřelých,” doplnila Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Mezi častějšími příčinami úmrtí byly také další chronické nemoci, které souvisejí stejně jako ischemická choroba srdeční často s nezdravým životním stylem, nezdravou stravou a nedostatkem pohybu. Srdeční selhání, tedy stav pacientů, kteří přežili infarkt nebo mají jinou nemoc postupně omezující činnost srdce, bylo příčinou asi 5,8 procenta úmrtí, tedy zhruba u 3500 lidí. Cévní nemoci mozku, lidově mrtvice, zapříčinily úmrtí u 5,5 procenta zemřelých, asi 3300 osob. Jako hlavní příčinu úmrtí u 3,9 procenta zemřelých v prvním pololetí lékaři určili cukrovku, podlehlo jí 2400 lidí.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
Enjoy
Z regionů se nejvíce snížil meziročně počet zemřelých v Karlovarském kraji. Pokles byl podle statistiků o téměř dvě pětiny. „Na vysoké úmrtnosti o rok dříve se tu výrazně podílel covid-19, který stál v prvním pololetí roku 2021 za úmrtím více než 40 procenty zemřelých,” uvedl vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek. Nejmenší pokles, o zhruba 16 procent, byl ve Zlínském a Olomouckém kraji.
Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou úmrtí už v roce 2020, v roce 2021 pak vůbec nejčastější. Předloni mu podlehlo téměř 25 500 lidí, bylo to 18 procent všech zemřelých. V roce 2021 zemřelo 139 981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Žádná z infekčních nemocí nebyla nejčastější příčinou úmrtí od konce 40. let, kdy začaly převládat nádory a nemoci srdce.
Britští odborníci předpokládají, že na vrcholu aktuální epidemické vlny bude v Číně umírat neuvěřitelných 25 tisíc lidí denně v souvislosti s koronavirovou nákazou.
Nová úroveň epidemie: V Číně umírá kvůli covidu 9000 lidí denně. Vláda mlčí
Politika
