Němci otáčejí. Söder žádá opětovné spuštění jaderných elektráren
Bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří předloni odpojených německých jaderných elektráren. Řekl to po zasedání zemské vlády, která jednala o dalším rozvoji jaderné energetiky v Bavorsku. Söder se už dříve vyslovil pro výstavbu malých reaktorů nové generace a na prosincovém setkání s premiérem Petrem Fialou v Praze podpořil spolupráci s Českem v této oblasti.
Söder dnes po jednání zemské vlády vyzval k obnovení provozu elektráren Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Od sítě byly odpojeny 15. dubna 2023. V jaderných elektrárnách Německo v té době vyrábělo již jen zhruba pět procent elektřiny. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci roku 2022, kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili.
Přechodná stabilita
Cílem opětovného připojení je podle Södera „přechodná stabilita - aspoň po dalších deset let“. Dodal, že je opětovné připojení trojice elektráren podle expertů, se kterými mluvil, „možné kdykoli ještě tento a příští rok“. „Čím déle to bude trvat, tím vyšší budou náklady,“ dodal. Podle agentury DPA ale současní provozovatelé odstavených elektráren dosud vždy říkali, že jejich opětovné uvedení do provozu není možné, a to kvůli postupné demontáži a chybějícímu personálu.
Söder v prosinci na návštěvě Česka podepsal s premiérem Fialou memorandum o prohloubení spolupráce v energetice. Předseda bavorské vlády tehdy řekl, že Mnichov stojí o privilegované partnerství s Českem v jaderné energetice. Česko by podle něj mohlo pomáhat s dodávkami výměnou za pomoc při vývoji a stavbě reaktorů a sdílení vědeckého know-how. ČR aktuálně pracuje na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Zaměřit se chce i na malé modulární reaktory (SMR).
O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu původně rozhodla už v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z CDU. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Konzervativní unie CDU/CSU, jejímž předákem a kandidátem na kancléře je nyní Friedrich Merz, ale v současnosti považuje konec výroby jaderné elektřiny v Německu za chybu.
V nedělním předvolebním duelu Merz řekl, že vláda kancléře Olafa Scholze, jejímiž členy byli sociální demokraté (SPD), zelení a svobodní demokraté (FDP), odpojila předloni tři jaderné elektrárny z ideologických důvodů, a udělala tak v době vysokých cen energií po ruské invazi na Ukrajinu obrovskou chybu. Scholz to odmítl a řekl, že odpojení jaderných elektráren v roce 2023 nemá s hospodářským vývojem v Německu žádnou spojitost. „Nové jaderné elektrárny stojí 40 miliard eur. Ta diskuze (o návratu k jaderné energetice) je scestná,“ dodal.
CDU/CSU se po předčasných volbách, které se uskuteční v neděli 23. února, podle průzkumů stane nejsilnější politickou frakcí v německém Spolkovém sněmu. Její předák Merz bude zřejmě kancléřem. Podle aktuálních průzkumů budou možná kromě CDU a CSU k sestavení většinové vlády třeba ještě další dvě strany.
Česká republika loni dostala z rozpočtu a fondů EU o 83,2 miliardy korun víc, než do nich odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 74,2 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), další peníze šly přímo z rozpočtu EU. Předloni získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 89,52 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.
Češi loni od EU dostali o desítky miliard víc, než zaplatili
Money
Deset prezidentů a premiérů členských států EU, včetně Česka, vyzvalo Evropskou komisi, aby se zaměřila na podporu vysokorychlostního železničního propojení. Státníci rovněž zdůrazňují důležitost spolufinancování těchto projektů z Evropské unie. Na sociální síti X o tom informoval český premiér Petr Fiala.
Fico a Orbán podpořili českou iniciativu ohledně vysokorychlostní železnice v Evropě
Zprávy z firem
