Německé strany se přeskupují před volbami. Nahradí SPD nepopulárního kancléře Scholze?
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Německý „semafor“, jak se kabinetu kancléře Olafa Scholze složeného sociálních demokratů (SPD), Strany zelených a Svobodných demokratů (FDP) přezdívá, už delší dobu drhnul. Rozhodujícím momentem byl spor o rozpočtovou politiku, kdy předseda FDP a ministr financí Christian Lindner odmítl uvolnit dluhovou brzdu, za což ho Scholz z vlády vyhodil. Až na jednoho ministra pak následovali všichni zástupci nejmenšího koaličního partnera.
Roztržka nakonec vyústila až k oznámení únorových předčasných voleb, což vlastně není úplně špatná zpráva. Jedna z klíčových částí „evropského motoru“ potřebuje v době po zvolení Donalda Trumpa rozhodné vedení, které bude schopné vyjednávat v oblastech od ekonomické politik až po válku na Ukrajinu.
Zemědělci v úterý vyrazili na Londýn, aby protestovali proti zavedení dědické daně pro farmáře. Některými výhradami by se vláda zabývat mohla, ale na demonstraci se nabalili i politici a skupiny, které mají úplně jiné zájmy. Zemědělci navíc dostali velmi nečekaného mluvčího – někdejší tvář slavného pořadu Top Gear.
Karel Pučelík: Britští zemědělci se bouří. Mnozí mají důvod, Jeremy Clarkson však měl zůstat doma
Názory
Ekonomika v ústřední roli
Právě ekonomika patrně bude nefrekventovanějším tématem kampaně. Německo v posledních letech prakticky neroste, což lze těžko svalovat jen na nepřízeň osudu a vlivy zvenčí. Ekonomika našeho souseda trpí strukturálními nedostatky. Scholzova vláda s tím nedokázala moc udělat a už teď je prakticky jisté, že se vedení země změní. Minimálně už jen kvůli FDP, která podle posledních průzkumu nepřekročí pětiprocentní hranici hlasů potřebnou pro vstup do Bundestagu. I SPD se pohybuje kolem 16 procent.
Největší šanci stát se příštím kancléřem nyní má lídr Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz. Devětašedesátiletý politik, který se šéfem CDU stal až na třetí pokus, během svého působení stranu výrazně přebudoval. Nahrávat by mu měl fakt, že má zázemí v ekonomice a byznysu, kam se uchýlil po dočasném odchodu z politiky. Rovněž působí jako rozhodnější spojenec Ukrajiny než váhavý Scholz. Vystupuje též konzervativněji než Angela Merkelová, a to i v otázkách migrace nebo islámu.
Na rozdíl od série zemských voleb budeme v únoru nejspíše ušetřeni sledování nástupu antisystémové a krajně-pravicové Alternativy pro Německo. Průzkumy konzervativcům z CDU předpovídají více než 30 procent, zatímco AfD zůstává pod dvacítkou. Křesťanští demokraté se však budou muset s někým domluvit na koaliční spolupráci. Vypadá to, že kromě AfD a dalšího krajního uskupení Sahry Wagenknechtové Merzovi zbydou jen sociální demokraté a zelení. Podle průzkumů by CDU mohla stačit i jen jedna ze zmíněných stran.
Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády Spolu a STAN kritizují ekonomové. 
Fiala: Češi jsou mistři ve zpochybňování, mzdy jako v Německu mít budeme
Money
Čeká SPD převrat?
Olaf Scholz zůstává šéfem SPD a kandidátem na kancléře, ale zdá se, že se pod ním i tyto pozice houpou. Dříve oblíbený politik během svého mandátu mnoho ze svého kreditu ztratil,a nespokojenost s jeho vedením probublává i mezi sociálními demokraty. „Kancléř odvedl dobrou práci ve velmi obtížné situaci, ale nyní jsme dospěli ke konci koalice a potřebujeme nový začátek,“ řekl pro německý magazín Stern vlivný poslanec Markus Töns. Pro změnu se ještě razantněji vyslovil na sociálních sítích i bývalý lídr Sigmar Gabriel.
Mnozí by v čele viděli raději dosavadního ministra obrany Borise Pistoriuse, který je aktuálně nejoblíbenějším politikem. Na sociálního demokrata zastává poměrně jestřábí názory na pomoc Ukrajině nebo armádní otázky. Pistorius však odmítá, že by o pozici usiloval, ovšem jako obratný politik nic nevyloučil.
Před volbami se šikuje i Strana zelených, další možná součást příští vlády. O víkendu se v západoněmeckém Wiesbadenu shodli, že kandidátem na kancléře bude Scholzův vládní zástupce a ministr financí Robert Habeck, který kampaň povede spolu s ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou.
Zelení se však podle slov spolupředsedy Felixe Banaszaka adaptují na nové podmínky a nutné jednání s CDU a Merzem. „Bude si muset odpovědět sám, zda chce mosty zbourat, nebo je nechat na místě... A pak se uvidí, co bude fungovat,“ uvedl pro Politico.
