AKTUALIZOVÁNO: Německo zavádí kontroly na hranicích s Českem, i kvůli obavám z teroristů
Avizované německé stacionární kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem platí ode dneška po dobu deseti dní a mohou být o dva měsíce prodlouženy. Oznámilo to německé ministerstvo vnitra.
Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová zároveň sdělila Evropské komisi, že prodlužuje pohraniční kontroly s Rakouskem, které byly zavedeny už v roce 2015. V tomto případě to bude o dalších šest měsíců, a to počínaje 12. listopadem.
Důvodem kontrol, které Německo v posledních týdnech výrazně zpřísnilo, jsou rostoucí počty azylových žádostí a boj proti převaděčům.
Faeserová čelila dlouhodobě tlaku opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), policejních odborů DPolG a premiérů Saska, Braniborska a Hesenska, aby zavedla se zmíněnou trojicí sousedních států stacionární kontroly po vzoru těch s Rakouskem. Kontroly na bavorsko-rakouském pomezí nejsou po celé délce hranice, ale pouze na vybraných místech.
Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy.
Migrace, emisní norma Euro 7 i rozšíření EU. Na Evropu se valí legislativní smršť
Politika
Migrační krize v nejvyšší politice
Ministryně vnitra dosud rozšíření stacionárních kontrol odmítala a takovou ostrahu označovala za nástroj poslední možnosti. Nyní se německá vláda po dlouhém váhání rozhodla, že úseky se stacionární hraniční kontrolou rozšíří, a to i v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Policie se totiž obává, že by s migranty mohli do Německa proniknout i teroristé.
V Německu letos požádalo o azyl přes 200 000 lidí a není vyloučeno, že do konce roku by jich mohlo být až 400 000. Do řešení migrační krize se proto vložil i spolkový kancléř Olaf Scholz, který minulý týden v pátek jednal s šéfem opoziční CDU Friedrichem Merzem a se zástupci spolkových zemí. Schůzka posloužila k výměně názorů a ujasnění postojů, protože kancléř usiluje o celoněmeckou dohodu, která by pomohla migraci zvládnout.
Itálie začala požadovat zhruba 5000 eur, tedy přibližně 120 tisíc korun, po žadatelích o azyl, kteří chtějí zůstat na svobodě během konečné fáze řízení o své žádosti. Hrozí jim umístění do detenčního zařízení CPR pokud tuto částku nezaplatí. Dekret byl vydán v oficiálním věstníku a je tudíž platný, informovala v pátek agentura ANSA. Opatření vyvolalo silnou kritiku ze strany opozice.
Migranti musí v Itálii zaplatit tisíce eur, aby se vyhnuli detenci. Je to nelidský úplatek, zní od opozice
Politika
Úřady na italském ostrově Lampedusa vyhlásily stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrůvek obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA. Na Sicílii také odváží lodě migranty z lampeduského migračního střediska, jež má kapacitu jen několik stovek osob.
Deset tisíc migrantů za tři dny. Italská Lampedusa vyhlásila stav nouze
Politika
