Německo pod tlakem. Země čelí hybridním útokům z Ruska a Číny

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí, prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.

Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního.

„Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla hned na úvod Faeserová. „Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského radikálního hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i pro nás.“ uvedla.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu muselo Německo opustit několik desítek ruských diplomatů, které tajné služby podezřívaly ze špionážní činnosti. V celé Evropě se vyhoštění týkalo přes 600 ruských diplomatů. Zavřeny byly také čtyři z pěti ruských konzulátů v Německu, spolu s ambasádou v Berlíně tak nyní funguje jen ruský generální konzulát v Bonnu. „I když je tímto zpravodajská práce ruských služeb přinejmenším dočasně omezena, zůstávají ruské legální rezidentury v zájmu protišpionáže BfV,“ uvedla kontrarozvědka ve zprávě. Ta poznamenala, že kvůli omezením pro legální rezidentury, jako jsou diplomatické a obchodní mise, hledají ruské tajné služby jiné cesty, jak zpravodajské informace získat.

Putin: Vážím si podpory KLDR ve válce s Ukrajinou

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

K těmto cestám podle Haldenwanga patří i snahy získat agenty v Německu. Několik případů, které vedly i do armády, německé úřady odhalily. „Peníze pro agenty ukazují, že ruské služby mají nadále značné finanční zdroje na plnění zpravodajských cílů,“ řekl Haldenwang. Dodal, že ruské služby se nezdráhají ani agresivního nátlaku k získání spolupracovníků, pokud na ně mají kompromitující informace.

Vedle sabotážních snah ruského režimu Faeserová zmínila i kybernetické a dezinformační kampaně vedené kromě Ruska také z Číny. „Na naší podpoře Ukrajiny se ale nic nemění,“ ujistila. Pokud jde o případy antisemitismu v Německu, jejich nárůst od loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael je podle ministryně dramatický. Uvedla, že se výrazně zvýšily také aktivity islámských radikálů.

Nebezpečí teroristického útoku

„Nebezpečí teroristického útoku se od té doby zvýšilo,“ prohlásil Haldenwang. Připomněl, že propalestinské skupiny v ulicích německých měst otevřeně oslavovaly útok Hamásu na izraelské civilisty.

Německé bezpečnostní úřady podle Faeserové situaci pozorně sledují. Ministryně rovněž řekla, že proti islamistům, jejichž počet je v zemi vyčíslen na 27 200 lidí, je třeba rázně zakročit. „Ti bez německého pasu musí být rychle deportováni a ti s německým pasem musí čelit právním následkům,“ řekla.

Krajní pravice roste

V minulých letech kontrarozvědka pravidelně označovala pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii, což nadále platí. Počet příznivců krajní pravice se rok od roku zvyšuje, v roce 2022 jich kontrarozvědka v 84milionovém Německu evidovala 38 800, loni pak 40 600. Na 14 500 z nich je podle kontrarozvědky připraveno uchýlit se k násilí. O 500 na 37 tisíc lidí se rozrostl také tábor krajní levice.

Čína skokově navyšuje jaderný arzenál. Stále má ale zlomek toho, co Moskva

Politika

Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.

ČTK

Přečíst článek

Kontrarozvědka za loňský rok zaznamenala 39 433 extremistických trestných činů, což je dosavadní maximum. V roce 2022 německé úřady evidovaly 35 452 takových činů. Pokud jde o antisemitské činy, tak jen za loňský říjen jich kontrarozvědka eviduje 1342, ve stejném měsíci v roce 2022 jich přitom bylo 208.

Českou republiku zpráva kontrarozvědky zmiňuje jednou, a to v souvislosti s akcí saské krajně pravicové strany Freie Sachsen (Svobodní Sasové), jejíž příznivci loni v říjnu na protest proti migraci symbolicky uzavřeli hraniční přechod Schmilka/Hřensko.

Ve výčtu krajně pravicového stranického spektra zařadila kontrarozvědka také parlamentní Alternativu pro Německo (AfD), kterou vede jako podezřelou z extremismu. Stejným způsobem BfV sleduje i mládežnickou organizaci AfD.