Německo uvolní na regulaci cen energií až 200 miliard eur
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Německo ustupuje, souhlasí s unijním stropem na plyn. Nejvyšší čas, varuje průmysl
Názory
Vláda zatím konkrétní podobu regulace cen energií neschválila, ale expertní komise již kabinetu předložila svůj návrh na dotování cen plynu, ke kterému se Scholz staví vstřícně. Podle tohoto návrhu by vláda za pomocí jednorázového příspěvku uhradila domácnostem prosincové zálohy na plyn a dálkové teplo. Od března příštího roku by pak domácnosti a malé firmy mohly až do 80 procent předchozí průměrné spotřeby plynu platit 12 centů (2,90 koruny) za kilowatthodinu, zbytek by byla cena tržní.
Průmyslové podniky by již od ledna mohly podle komise platit sedm centů (1,7 koruny) za kilowatthodinu až do výše 70 procent předchozí průměrné roční spotřeby plynu. Prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm vysvětlil, že rozdíl mezi cenou pro průmysl a domácnosti je dán tím, že dotovaná cena pro domácnost je včetně poplatků. Cena pro průmysl je stanovena bez poplatků, neboť ty se v různých provozech podle Russwurma liší.
Fond chce vláda využít i pro úlevy před vysokými cenami elektrické energie. Část financí chce získat odebráním takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků producentů elektrické energie. Návrh spolkového ministerstva hospodářství navrhuje odebrat až 90 procent takových zisků.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
Lídři EU podpořili společný nákup plynu, zastropování cen bude mít podmínky
Politika
Evropa před nadcházející zimou mohutně doplňuje zásoby kapalného LNG plynu, aby se zajistila proti dalším výpadkům dodávek plynu ze strany Ruska. Zájem je ovšem tak velký, že aktuálně kolem pobřeží Evropy volně plují desítky lodi naložených LNG plynem, protože přístavy jsou přetížené a tankery jej nemají kde vyložit, napsal deník The Wall Street Journal.
Kolem Evropy krouží lodě s nákladem plynu. Kvůli zájmu zemí EU jej není kde vyložit
Money
