Německou CDU/CSU povede do voleb Friedrich Merz, možný nástupce Olafa Scholze

Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.

CDU/CSU by podle současných průzkumů volby s více než 30 procenty hlasů vyhrála, Merz by se tak mohl stát příštím německým kancléřem. Volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční příští září.

Otázka K je vyřešena

„Otázka K je rozhodnutá. Bude to Friedrich Merz. Souhlasím s tím a výslovně ho podporuji,“ řekl bavorský premiér Söder na tiskové konferenci. Výraz „otázka K“ se v německé politice používá při rozhodování o tom, kdo bude kancléřem. Předseda bavorské Křesťansko-sociální unie dodal, že má s Merzem společný cíl - a to porazit současnou vládu sociálních demokratů (SPD), zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). „Tomu se podřídí vše ostatní," řekl. Merz uvedl, že jde o společné rozhodnutí obou stran, které podle něj mají zodpovědnost za Německo, protože v některých jeho částech jsou "poslední zbývající velkou stranou demokratického středu“, obzvlášť ve východním Německu.

V posledních týdnech se hojně spekulovalo o tom, kdo bude za opoziční konzervativce kandidovat na kancléře. Podle německých médií Merzovu pozici oslabily zářijové volby do zemských sněmů v Sasku a Durynsku, v nichž sice CDU dosáhla dobrých výsledků, složitá koaliční jednání ale zřejmě donutí stranu k bolestivým kompromisům. Předpokládalo se proto, že by Merzova oslabení mohl využít Söder. Bavorský premiér sám naznačoval, že by se nebránil stát se kandidátem na kancléře.

Spekulace ovšem už v pondělí večer ukončil vlivný premiér nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst, který oznámil, že on sám o nominaci usilovat nehodlá a výslovně podpořil Merze. O Wüstovi se v tisku psalo jako o politikovi, který by mohl představovat alternativu k dvojici Merz-Söder. Po jeho oznámení dnes německá média psala, že má Merz kandidaturu prakticky jistou. Její schválení stranickými grémii už bude podle nich jen formalitou.

Dusno kolem Commerzbank. Plány na její převzetí se nelíbí vedení, vládě ani konkurenci

Zprávy z firem

Šéf německé Commerzbank Manfred Knof odmítl návrhy na převzetí ze strany italské banky UniCredit Group, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Osmašedesátiletý politik, právník a manažer Merz je představitelem konzervativního křídla CDU a do jejího čela byl poprvé zvolen v lednu 2022. Předtím dvakrát neuspěl v souboji o předsednické křeslo s představiteli středové linie, která navazovala na politiku kancléřky Angely Merkelové. Merz je mimo jiné považován za velkého zastánce pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi. V květnu 2022 se stal prvním německým vysoce postaveným politikem, který se do Kyjeva vypravil od začátku ruské invaze v únoru téhož roku. Po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael z loňského října také brání právo Izraele na existenci a bezpečnost. V posledních týdnech ostře vystupuje proti migrační a azylové politice současné vlády a žádá její zpřísnění.

Sesterské strany CDU a CSU vždy staví do voleb společného kandidáta. Předsedové bavorské CSU od založení spolkové republiky v roce 1949 kandidovali na kancléře zatím jen dvakrát. V roce 1980 se o funkci ucházel Franz Josef Strauss a v roce 2002 Edmund Stoiber. Oba byli neúspěšní. CDU měla od vzniku spolkové republiky pět kancléřů: Konrada Adenauera, Ludwiga Erharda, Kurta Georga Kiesingera, Helmuta Kohla a naposledy Angelu Merkelovou.

Kdo bude kandidovat na kancléře za nyní nejsilnější vládní stranu, sociální demokracii, není zcela jasné. O nominaci usiluje současný kancléř Olaf Scholz, řada jeho spolustraníků ho ale po slabém výkonu SPD v zemských volbách v Sasku a Durynsku kritizuje. V médiích se často spekuluje, že by jej mohl jako kancléřský kandidát nahradit ministr obrany Boris Pistorius, který je v současnosti podle průzkumů nejoblíbenějším německým politikem.

Volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září. Kdyby se konaly nyní, vyhrála by je podle posledního průzkumu agentury INSA unie CDU/CSU s 33 procenty hlasů. Scholzova SPD by získala jen 14 procent hlasů a porazila by ji i Alternativa pro Německo (AfD) s 19,5 procenty. Zelení by si připsali deset procent, třetí člen současné vládní koalice - svobodní demokraté (FDP) - by získal jen 4,5 procenta a do parlamentu by se tak vůbec nedostal. Poprvé by v historické budově Říšského sněmu naopak usedla nová levicová formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s deseti procenty hlasů.

Lukáš Kovanda: Krvavá lázeň akcií Volkswagenu. Jsou níž než za covidu či během aféry Dieselgate

Trhy

Běžné akcie Volkswagenu tento týden uzavřely pod hodnotou 95 eur za kus. To je nejníže od října 2011, kdy Evropa v důsledku světové finanční krize procházela závažnou dluhovou krizí. Akcie Volkswagenu jsou nyní níže než kdykoli během jeho emisní aféry Dieselgate, propuknuvší roku 2015, a také než kdykoli během pandemie covidu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek