Nový guvernér ČNB Michl: Musíme pracovat a šetřit
Nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.
„Od července, kdy budu vést bankovní radu, předpokládám, že inflace bude dále rekordně vysoká, kolem 15 procent. Hlavní cíl bude ji navrátit na dvě procenta. Předpokládám, že to bude trvat dva roky,“ uvedl při jmenování Michl.
Inflace je podle něj převážně dovezená, především přes vyšší ceny energií. Předpokládá, že sazby budou v té době na takové úrovni, aby krotily případnou poptávkovou inflaci. „Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál,“ dodal.
Důležitou roli ve snižování inflace bude podle něj hrát i česká vláda. „Kvůli snižování inflace je rovněž důležití podpořit vládu ve snižování deficitu veřejných financí. Protože menší míra zadlužování znamená i menší míru růstu peněz v oběhu. Zkrátka se hlásím k mottu Aloise Rašína: pracovat a šetřit,“ uvedl Michl po svém jmenování.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Guvernér ČNB Rusnok: Sazby zase půjdou dolů. Nehnal bych se do dlouhých fixací hypoték
Money
Prezident Miloš Zeman jej dnes jmenoval do funkce. V ní od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát, a nemůže být znovu jmenován. Michl je členem bankovní rady od prosince 2018.
Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby minulý týden, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady.
Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívájí, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.
Lukáš Kovanda: Centrální banky by měly víc zohledňovat lidskou stránku
Názory
Evropská centrální banka podle jednoho ze svých členů zřejmě přistoupí ke zvedání úrokových sazeb v červenci. Tedy v tom případě, že prognóza ekonomů bude i nadále ukazovat na růst inflace, píše server agentury Bloomberg.
Dřív než bude pozdě, ozývá se čím dál hlasitěji z ECB k otázce zvyšování sazeb
Money
