OBRAZEM: Dohoda o spolupráci ve válce i projížďka autem. Putin v KLDR způsobil poprask

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od července 2000 Severní Koreu. Se svým protějškem Kim Čong-unem podepsal dohodu o spolupráci, ale také se projeli autem. Oba státníci společně shlédli například i vojenskou přehlídku.

Mezi hlavní body návštěvy ruského prezidenta patřilo podepsaní dohody o spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Ta stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války, uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda. Jižní Korea uvedla, že znovu zváží své rozhodnutí nezahrnovat do pomoci Ukrajině zbraně.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si pobyt Putina v KLDR

Putin a Kim podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská státní agentura KCNA podle AP uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“. AP poznamenává, že smlouva může posílit spolupráci obou k Západu nepřátelských zemí na nejvyšší úroveň od konce studené války.

Rusko podle Putina na základě paktu nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR.

NATO vše sleduje s obavami

„Musíme si být vědomi toho, že autoritářské mocnosti se stále více sbližují. Vzájemně se podporují způsobem, který jsme dříve neviděli,“ reagoval na zprávu šéf NATO Stoltenberg během návštěvy Kanady. Japonská vláda dala najevo vážné znepokojení z Putinových slov o spolupráci v oblasti vojenských technologií.

USA a jejich spojenci v oblasti, tedy právě Japonsko a Jižní Korea, mají podle Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Putin: Vážím si podpory KLDR ve válce s Ukrajinou

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Jižní Korea dnes dohodu odsoudila a označila ji za hrozbu jihokorejské bezpečnosti a za porušení rezolucí RB OSN. Nejmenovaný vysoký představitel jihokorejského prezidentského úřadu rovněž prohlásil, že Soul přezkoumá svou politiku poskytování pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi.

Jižní Korea, významný spojenec USA a důležitý výrobce dělostřelecké munice, dosud Ukrajině poskytovala pouze humanitární a hospodářskou pomoc a také nesmrtící vojenské vybavení jako neprůstřelné vesty a helmy. Dnešní vyjádření naznačuje, že by Jižní Korea mohla Ukrajině začít poskytovat také zbraně, píší agentury.

Absurdní pakt

„Je absurdní, že tyto země, které jsou známé tím, že samy zahájily invazemi války, si nyní navzájem slibují vojenskou spolupráci v případě, že budou napadeny,“ uvedla kancelář jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola.

Šéf Kremlu během první návštěvy KLDR za posledních 24 let slíbil, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti USA. Putin se z KLDR přesunul do Vietnamu, s jehož vrcholnými představiteli by měl jednat dnes.

Ekologická katastrofa. Válka poškodila klima stejně jako celoroční používání 90 milionů aut

Zprávy z firem

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun).

ČTK

Přečíst článek

Čína skokově navyšuje jaderný arzenál. Stále má ale zlomek toho, co Moskva

Politika

Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.

ČTK

Přečíst článek