Proti AfD protestují v Sasku tisíce lidí. Strana zvolila kandidátku na kancléřku
Alternativa pro Německo (AfD) si v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidelovou. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, podle policie je jich kolem 10 tisíc. Parlamentní strana Levice uvedla, že jejího poslance v saském zemském sněmu zbila dnes policie v Riese do bezvědomí.
Pětačtyřicetiletou Weidelovou si strana za kandidátku na kancléřku, tedy jakousi volební lídryni, vybrala už loni v prosinci. Sjezd ji dnes jednomyslně potvrdil. AfD vznikla před téměř 12 lety, vlastního kandidáta na funkci kancléře ale nominovala poprvé. Označení kandidát na kancléře je spíše symbolické, nezakládá žádný nárok na sestavování vlády po volbách. Může ale pomoci k větší viditelnosti, televizní stanice často pořádají debaty kandidátů na kancléře.
Weidelová je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži. Ekonomka s doktorátem z Číny dříve pracovala pro nadnárodní banky, žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti. Na kandidátkách AfD k únorovým předčasným volbám je jen 11 procent žen.
Odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou zablokovali dnes příjezdové cesty k místu konání sjezdu, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním.
Až 10 tisíc protestujících
Saská policie už dříve uvedla, že počítá s příjezdem 10 tisíc odpůrců AfD do třicetitisícové Riesy. Připravena byla vodní děla, nad městem létal vrtulník. Prozatím utrpělo při střetech s demonstranty lehká zranění šest policistů, do odpoledních hodin policie registrovala 34 trestných činů.
Strana Levice informovala o tom, že policie do bezvědomí zbila jejího saského poslance Nama Duye Nguyena. Zranění prý při zákroku utrpěl i doprovod zemského politika. Strana chce kvůli případu podat trestní oznámení. Saský ministr vnitra Armin Schuster slíbil rychlé vyšetření případu.
Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je AfD v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích - Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku - ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. Podle dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění agentury INSA by mohla AfD v nadcházejících volbách získat 22 procent hlasů a stát se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Strana si tak v posledních dnech polepšila, v uplynulých týdnech se stabilně pohybovala kolem 19 procent.
„Teď musíme dvacetiprocentní hranici nechat za sebou a šplhat dál,“ řekl na sjezdu spolupředseda strany Tino Chrupalla. Vzhledem k tomu, že s AfD ostatní parlamentní strany odmítají spolupracovat, naděje, že se stane členem příští německé vlády, je mizivá. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, dnes znovu vyloučil povolební spolupráci s AfD.
Zhruba 600 delegátů sjezdu dnes také debatuje o programu, spornými body jsou mimo jiné vztah k Rusku, Evropské unii či některé otázky v rodinné a migrační politice.
Předvolební sjezd AfD se koná téměř přesně na den od loňského zveřejnění článku investigativní skupiny Correctiv, která informovala o tajném setkání krajně pravicových skupin v Postupimi. Zúčastnili se ho i politici AfD, ale i členové CDU. Účastníci schůzky předloni v listopadu podle Correctivu tajně jednali mimo jiné o takzvané remigraci, tedy o tom, jak z Německa deportovat miliony lidí přistěhovaleckého původu. Po zveřejnění informací o schůzce se v Německu uskutečnilo mnoho velkých demonstrací proti krajní pravici. Na preferencích AfD se to ale podepsalo jen krátkodobě.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou. 
Lukáš Kovanda: Nezaměstnaných už v Česku přibylo 100 tisíc, jedna celá Olomouc
Názory
Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu. Za nimi je předseda vlády Petr Fiala (ODS), stejnou podporu jako premiér má i europoslanec za Motoristy Filip Turek.
Češi nejvíce důvěřují politikům ANO, ukázal průzkum. Před Fialou je i Konečná
Politika
