Obyvatelé Krnova a Opavy mají novou naději. Přehrada bude, vzkázal jim ministr Výborný
Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se přípravu podaří urychlit, tak možná i o rok dříve. Výborný to řekl při úterní návštěvě zaplavených obcí na Bruntálsku.
O stavbě přehrady se intenzivně hovoří od katastrofických povodní v roce 1997. Vláda o její stavbě definitivně rozhodla o 11 let později. Aktuálně má projekt nepravomocné územní rozhodnutí. Proti němu se podle Výborného odvolaly organizace Děti Země a Hnutí Duha. Ministr je vyzval ke stažení odvolání.
Předseda Děti Země Miroslav Patrik řekl, že čeká, až Výborný odvolá generálního ředitele Povodí Odry, který je podle něj jednoznačně odpovědný za to, že přehrada dosud nestojí. „Pokud stát chce jako ochranu před povodněmi postavit přehradu a za 20 let to nedokáže, je chyba v té instituci,“ řekl a dodal, že stažení odvolání jeho organizace nepřipravuje. „Pak bychom byli v jiných případech snadno vydíratelní,“ řekl. Ani koordinátor Hnutí Duha Ivo Dokoupil o stažení odvolání nepřemýšlí. „Bohužel se sešly dva nežádoucí fenomény. Nepříliš funkční státní správa a státní monopol na protipovodňovou ochranu. Povodí Odry má jako státní podnik absolutní monopol, ale přitom není schopno rychle a dostatečně chránit obce před povodněmi," uvedl.
V roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. O tom, že rok 2027 by měl být rokem zahájení výstavby, hovořila loni mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková. To, že přehrada dosud nestojí, je podle Výborného chyba státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší. Stát selhal podle něj i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a popřípadě i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu tak oddalovat. Výborný proto chce oslovit ministerstvo spravedlnosti. Zákony by se podle něj měly upravit tak, aby stát dokázal důležité stavby ve veřejném zájmu efektivněji prosadit.
Ministr zemědělství dnes jednal i se starostou Krnova Tomášem Hradilem (Krnovští Patrioti). Krnov patří mezi města, která byla v září nejvíce postižené povodněmi. Voda jej zatopila z 80 procent. Hradil řekl, že dnešní jednání přineslo konkrétní posun. „Dohodli jsme se na tom, že projektování protipovodňových opatření v Krnově začne bez prodlení. Původně se počítalo s rokem 2029. Nyní se přípravy urychlí,“ uvedl Hradil.
Opatření v Krnově přitom Povodí Odry mělo budovat nezávisle na stavbě přehrady. Dokončena měla být v roce 2016. Vodohospodáři ale pak podle Hradila změnili chystaný postup a opatření ve městě chtějí stavět až po dokončení přehrady v Nových Heřminovech. Uvedli, že by opatření bez přehrady nebyla efektivní a povodeň by je navíc poškodila. S tím ale Hradil nesouhlasí. „Je to nesmysl. Opatření už tady měla dávno být. Dají se realizovat před přehradou,“ míní.
On i Výborný také potvrdili, že poprvé se začíná hovořit o protipovodňových opatřeních na řece Opavici, která se v Krnově vlévá do Opavy. Letos část povodňových škod způsobila v Krnově i tato řeka.
Výzva. Občané z Frýdlantska, z Jesenicka, z Opavy nebo z Bruntálska. Přestěhujte se do Prahy. Nebo do Brna. Tam tedy raději ne, protože i tam řádila divoká voda. U vás v podhůří není bezpečno. Evidentně si nejste schopni zajistit vlastní bezpečnost, zařídit výstavbu protipovodňových opatření, výstavbu hrází, přehrad. Čehokoliv, co by vás ochránilo před velkou vodou.
Dalibor Martínek: Přátelé z Bruntálu a Opavy, přestěhujte se do Prahy. Když se neumíte bránit velké vodě
Názory
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Lukáš Kovanda: Brusel Česku miliardy na pomoc s povodněmi nepošle. Vláda lidi mystifikovala
Názory
Pojišťovny zatím živelné škody z letošního září v České republice vyčíslily na téměř 8,4 miliardy korun a rozhodně to ještě není konečná suma. Má se prý podle pojišťoven jednat o druhou největší katastrofu od rozdělení Československa v roce 1993. Více škod způsobily už jen povodně v roce 2002. Do jaké míry ale letošní tragické povodně ovlivní možnosti pojišťování domů v zasažených oblastech? Pojišťovny tvrdí, že jen minimálně. Přečtěte si, jak to bude a co rozhoduje o nepojistitelnosti nemovitostí.
Přibude v Česku po povodních nepojistitelných staveb? Ne nutně, tvrdí pojišťovny
Money
