Odbory a firmy: Povinné spoření náročným profesím omezí vyjednávání o benefitech
Navrhovaný povinný příspěvek zaměstnavatelů na spoření na stáří části náročných profesí omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy. V připomínkách k chystanému zákonu z dílny vládních poslanců to uvedly odbory a organizace zaměstnavatelů.
Odboráři kritizují také postup přípravy normy bez projednání s nimi a snahy o zrychlené přijetí. Chtějí o předloze ještě jednat. Podle odborů je příspěvek nedostatečný a nepředstavuje žádné zvýhodnění rizikových profesí. Podle zaměstnavatelů přináší náklady a omezuje se výběr produktů spoření.
Rok 2025 přináší významné novinky v oblasti mezd a sociálního pojištění. Zavádí se povinná elektronická komunikace pro dávky nemocenského pojištění, což slibuje snížení administrativní zátěže. Důchodci budou moci využít slevu na pojistném, zatímco minimální mzda vzroste na 20 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.
Firmy mohou zvýšit zaměstnancům benefity. Jaké další změny ve mzdách se chystají?
Money
Poslaneckou předlohu se chystá ve středu projednat vláda. Podle zákona by zaměstnavatelé měli povinně spořit na stáří zaměstnancům z takzvané třetí kategorie, kteří pracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží. Posílat by jim měli do penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření při odpracování od tří do deseti směn za měsíc tři procenta základu mzdy. Při více než 11 směnách by to byla čtyři procenta. Naspořená suma má umožnit předdůchod. Autoři navrhují, aby norma platila už od července. Chtějí usilovat ve Sněmovně o zrychlené schválení.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a další organizace zaměstnavatelů si stěžují na to, že s nimi návrh autoři neprojednali. Chybí jim analýza dopadů i vyčíslení nákladů. Kritizují také to, že zásadní změnu navrhují poslanci. Chtějí o normě jednat.
Někteří to už mají v benefitech
Zaměstnavatelé a odbory se shodují na tom, že nový příspěvek omezuje kolektivní vyjednávání o benefitech. "Návrh nepočítá s tím, že zaměstnavatelé již v rámci benefitních programů takové příspěvky poskytují a že by museli celý systém včetně kolektivních smluv a vnitřních předpisů předělávat, a to k datu účinnosti zákona," uvedla Hospodářská komora. Podle Svazu průmyslu a dopravy návrh nabourává benefity jako výsledek kolektivní dohody.
Podle odborů nepředstavuje příspěvek pro řadu pracovníků v náročné profesi žádnou výhodu, když ho už teď mívají jako benefit všichni zaměstnanci. Odboráři považují navržené spoření za nedostatečné. Na čerpání předdůchodu by měl mít pracovník našetřeno tolik, aby mohl aspoň dva roky čerpat měsíčně 30 procent průměrné mzdy. Podle ČMKOS by tak teď bylo potřeba přes 800 tisíc korun. Zaměstnanci s výdělkem 60 tisíc korun hrubého s víc než 11 rizikovými směnami by firma odkládala 2400 korun měsíčně. "K naspoření asi 810 tisíc korun by došlo za zhruba 28 let," podotkli odboráři.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo loni za první rok fungování peníze 116 500 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V dlouhodobém investičním produktu může klient investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Peníze do dlouhodobého investičního produktu loni vložilo přes 116 tisíc Čechů
Money
Podle původní verze důchodové reformy mělo mít 108 tisíc lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu. Po shodě na pomalejším růstu důchodového věku vládní poslanci prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
Podle Hospodářské komory stát přenáší povinnost sociálního zabezpečení na firmy. Komora dodala, že za práci ve ztíženém prostředí se povinně vyplácí příplatky, z vyššího příjmu pak platí vyšší odvody zaměstnanec i zaměstnavatel. Zavedení příspěvku na spoření by zvedlo firmám a institucím náklady. Zaměstnavatelské organizace i odbory poukazují na administrativní zátěž. Podle nich není návrh provázaný s pravidly zákoníku práce, se započítáváním odpracované doby tak budou v praxi problémy. Podle zaměstnavatelů se omezuje výběr spoření na dva produkty.
