Olaf Scholz svou šanci promarnil. Kdo bude jeho nástupce a najde Německu nový směr
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Němcům už nic nebrání, aby se v únoru vydali k volebním urnám a vybrali si nové složení parlamentu. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier oficiálně rozpustil Bundestag s tím, že krok snad přinese větší stabilitu v těžké době, kdy je třeba rozhodné a akceschopné vedení. Pomalu tak končí další z hrstky sociálně-demokratických premiérů.
Předčasné volby, teprve čtvrté v poválečné historii Německa, jsou vlastně jediným logickým řešením. Kabinet kancléře Olafa Scholze složený ze sociálních demokratů (SPD), zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se už notnou řadu měsíců nedokázal pohnout z místa. Konečnou se mu stala roztržka mezi Scholzem a šéfem FDP a ministrem financí v osobě Christiana Lindnera ohledně povolení dluhové brzdy, po které kancléř svého oponenta z vlády vyhodil.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Německý prezident rozpustil sněm. Předčasné volby vyhlásil na 23. února
Politika
Jedna z mála věcí, na kterých se strany dosluhujícího kabinetu dokázaly shodnout i s opozicí, je nutnost předčasných voleb. Svorně všichni hlasovali v Bundestagu o nedůvěře vládě, jak si přál Scholz, který už tehdy počítal s brzkou předvolební kampaní. Pád vlády je tedy v podstatě dobrou zprávou, k ničemu by nebylo, aby znesvářený kabinet přešlapoval na místě ještě další rok. Vlastně škoda, že k tomu nedošlo dřív, není radno, aby výzvy začátku roku, jako válka na Ukrajině a návrat Donalda Trumpa, zastihly jednu z částí tradičního „motoru Evropy“ nepřipravený.
Nostalgie je pryč
S trochou nadsázky lze říci, že Olaf Scholz je dnes jiným politikem, než v roce 2021, kdy se chystal převzít funkci kancléře po dlouhé éře Angely Merkelové. Dost možná mu pomohlo právě to, že byl nedílnou součástí této doby, která se z dnešního pohledu zdá klidná a až nostalgická. Kritika Merkelové přišla až později po ruské invazi na Ukrajinu. Scholz byl v její poslední vládě ministrem financí a vicekancléřem.
Scholz se těšil poměrně slušné popularitě a v kampani si ve srovnání s nevýrazným kancléřským kandidátem křesťanských demokratů (CDU/CSU) vedl poměrně dobře. Scholz kdysi pro své mechanické a bezemoční vyjadřování získal přezdívku „Scholzomat“. Nikdy nebyl charismatickým lídrem, ale ztělesňoval kontinuitu, stabilitu a důslednost.
Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
Německá ekonomika se nerozjede ani v příštím roce. Podniky čeká propouštění
Money
Po volbách složil rozkročenou „semaforovou“ koalici, která obsahovala jak fiskálně konzervativní liberály, tak i zelené prosazující zelenou transformaci. Pak už se růžový scénář začal bortit. Je fér upozornit, že to Scholz neměl úplně jednoduché. „Zdědil“ táhnoucí se problémy po vypuknutí covidové pandemie a záhy po svém nástupu v prosinci 2021 hned v únoru válku na Ukrajině. Na pozadí těchto krizí se začaly ukazovat strukturální problémy Německa a jeho ekonomiky.
„Scholzomat“ jako odstrašující případ
Scholz si však s výzvami nijak zvlášť neporadil. Upřímně vzato, pro ostatní sociálně-demokratické kolegy ve vedení vlád je spíše odstrašujícím příkladem, jak to nedělat. Španělský premiér žádný „Sanchézomat“ není, ale takový britský předseda vlády Keir Starmer by se možná měl trochu zamyslet.
Scholz nedokázal vysvětlit důležitost ekologické transformace, naopak. Nedokázal odpovědět na problémy německého průmyslu, napadenému Kyjevu byl spíše váhavým spojencem. I když končící americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině užívat jejich zbraně i na ruském území, Scholz však dosud nechává rakety Taurus s dlouhým doletem doma, za což si vysloužil kritiku Volodymyra Zelenského. Návštěvy prostě vždycky nestačí.
Mezitím mu za rohem začala bobtnat antisystémová složka v podobně krajně-pravicové Alternativy pro Německo (AfD)a podobně krajní, avšak levicové uskupení Sahry Wagenknechtové (BSW). Krajní pravici se dokonce podařilo uspět v několika zemských volbách, zejména ve státech bývalé NDR. Sociální demokracii se podařilo udržet pozice jen tam, kde měl Scholz zakázáno se zapojit do agitace.
Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru. Řada evropských lídrů se před začátkem jednání shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.
Zelenskyj: Pro mír na Ukrajině potřebujeme jednotu USA a EU
Politika
Koho si Merz vybere?
Scholz přes všechny spekulace a výzvy k výměně i od zasloužilých sociálně demokratických spolustraníků zůstal jako lídr SPD. Je však téměř jisté, že další kancléřské období si už šestašedesátiletý politiky nestřihne. Jeho strana se v předvolebních průzkumech pohybuje kolem šestnácti procent. I populistická AfD má víc. Scholz má však jedno štěstí, vláda do rukou extremistů alespoň tentokrát nespadne, i když v ní Elon Musk vidí zachránce Německa.
S největší pravděpodobností bude novým kancléřem Friedrich Merz z konkurenční CDU, která v průzkumech získává přes třicet procent. Ani to však nebude stačit na jednobarevný kabinet, Merz tak bude hledat partnera. Spolupráci s AfD vyloučil a jiných variant není moc. Nabízí se právě Scholzovi sociální demokraté nebo zelení, se kterými by se třeba lépe shodl na podpoře Ukrajiny. FDP se momentálně potácí na hranici vstupu do Bundestagu. Právě rozhodnost, která Scholzovi chyběla, se Merz snaží voličům nabídnout. Prý má i lepší dispozice pro jednání s Trumpem.
Rozbíhá se i už i kampaň a známe už i většinu volebních programů. Křesťanští demokraté jsou více pro-byznysoví, chtějí snižovat daně, SPD a zelení zase chtějí investovat a daně pro bohaté zvyšovat. Ale jak si stěžuje The Economist, na záležitosti, na kterých záleží nejvíc, se moc nemyslí. „Programy nabízejí konkurenční vize budoucnosti Německa. Z velké části však chybí seriózní zamyšlení nad nevýslovnými problémy země: nad jejím skomírajícím průmyslovým modelem, nad vztahy s Čínou nebo nad skřípajícím důchodovým systémem, který v rychle stárnoucí zemi již nyní pohlcuje čtvrtinu federálních výdajů,“ konstatuje magazín.
Ať už si Merz vybere kohokoliv, bude muset opět spojovat velmi rozličné zájmy jinak ideově zaměřených stran. Půjde to konzervativci lépe než sociálnímu demokratovi?
Patří k nejúspěšnějším portfolio manažerům v zemi. Rok 2024 na trzích byl podle Michala Semotana z J&T Investiční společnosti úspěšný, přesto jej překvapilo, jak koncentrovaný ten úspěch byl. Co očekává od roku 2025? „Uvidíme, jak se vlády ujme Donald Trump,“ říká v rozhovoru zkušený investor.
Michal Semotan: Evropa bude muset hodně přidat, aby jí Amerika neutekla
Leaders
Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn
Money
