Paktování s Ruskem už nevadí. Pirát Lipavský chce Srby v EU
Česko podporuje Srbsko v úsilí dosáhnout pokroku v přístupových jednáních do Evropské unie. Součástí procesu je i pokračování konstruktivního dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Po jednání se srbským protějškem Marko Djuričem v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Djurič uvedl, že členství v unii je srbskou strategickou prioritou. Země chce pokračovat v reformách, aby do roku 2027 splnila podmínky.
Srbsko má status kandidáta od března 2012. Zároveň však udržuje úzkou spolupráci s Ruskem. Srbský prezident Aleksandar Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se odmítl připojit k protiruským sankcím.
„Srbsko je připraveno pokračovat s tím, aby vyvíjelo svůj právní systém, politický systém, své hospodářské reformy a do roku 2027 abychom splnili veškeré podmínky, abychom se stali kompletní součástí unie,“ řekl Djurič.
V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. 
Ukrajinská vláda se přesune do Česka. Fiala chce jednat o obnově země i munici
Politika
Lipavský poznamenal, že není příznivcem určování konkrétního data, kdy by země mohla do EU plně vstoupit. Vyvolává to podle něj chybné očekávání ve veřejnosti, zároveň to nevede politiky k dostatečné snaze. Přístupové rozhovory mají podle šéfa diplomacie hodnotu samy o sobě, jde o složitý politický proces.
Cesta do unie podle Lipavského může trvat ještě dlouho, proces musí být spravedlivý, Srbsko je ale podle něj velmi pokročilé v řadě kapitol. „Je také třeba se bavit o společné zahraniční a bezpečnostní politice, obcházení sankcí,“ řekl Lipavský.
Jsme připraveni, hlásí Djurič
Srbsko je podle Djuriče připraveno na to, aby se stalo součástí EU. Vyjádřil vděk Česku za podporu pro celý region západního Balkánu. Věří v to, že v následujícím období bude rozšíření EU prioritou. „Myslím, že to bude dodatečnou motivací každému ze států západního Balkánu, aby se zabýval kvalitou institucí, bezpečností, politickým vývojem,“ doplnil. I EU by se v případě přijetí Srbska stala silnější, míní Djurič.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, které tento krok neuznalo a považuje kosovské území stále za svoji součást. Válka v letech 1998 až 1999, při níž proti sobě stály srbské síly a kosovskoalbánští povstalci usilující o nezávislost na Bělehradu, si vyžádala přibližně 10 tisíc obětí, většinou z řad etnických Albánců.
Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.
Strach z levicové vlády. Část Francouzů začala převádět své peníze do ciziny
Money
Ve vztazích obou zemí dodnes panuje napětí. Snahy EU a Spojených států o zprostředkování dohody o jejich normalizaci zatím nevedly ke kýženému výsledku. Především sever Kosova, kde žije srbská menšina, se v posledních letech opakovaně stal dějištěm nepokojů a bezpečnostních incidentů.
Oba ministři dnes také ocenili obchodní výměnu mezi Českem a Srbskem. „Česko patří mezi TOP 15 obchodních partnerů pro Srbsko a je jedním z nejvýznamnějších investorů. Objem obchodu přesáhl v roce 2023 dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun),“ podotkl Lipavský. S Djuričem hovořil o příležitostech spolupráce v rozvoji dopravní infrastruktury, ochraně životního prostředí nebo v turistice.
