Plynu je dost, vypínání továren nehrozí, tvrdí Stanjura
Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve sněmovně to při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
K dobrým zprávám podle Stanjury napomáhá i současné dobré počasí, které snižuje spotřebu plynu v celé Evropě. Ministr také uvedl, že válka na Ukrajině i odvetné sankce vůči Rusku a Bělorusku mají dopad na stav evropských ekonomik i stav jejich veřejných financí.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii. Od srpnového maxima je cena nižší zhruba o 70 procent. Zemní plyn zlevňuje i ve Spojených státech, kde je přitom proti Evropě dlouhodobě výrazně levnější.
Cena plynu pro Evropu je šestkrát vyšší než pro americký trh
Trhy
Zdůraznil, že téměř všechny rozpočty členských zemí jsou pod tlakem na výdaje vyvolané vysokými cenami energií i vysokou inflací. Dodal však, že Česko už není mezi členskými státy s nejvyšší inflaci, a očekává, že bude patřit mezi první země, kde bude inflace klesat.
Vláda čeká pokles inflace o polovinu
Poslanci projednávají návrh rozpočtu v prvním čtení a mají schvalovat jeho základní parametry včetně navrhovaného schodku 295 miliard korun.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové. 
Zastropování cen energií je úplně špatně, říká exšéf Pražské plynárenské v podcastu
Politika
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun.
Rozpočet počítá i s příjmy z daně z neočekávaných zisků, která ale ještě není schválená. Sněmovna by ji měla schvalovat příští pátek. Vláda podle Stanjury předpokládá, že příslušný zákon Parlament stihne schválit ještě před schvalováním rozpočtu ve třetím čtení. Sněmovna by ho měla schvalovat na konci listopadu.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Německo ustupuje, souhlasí s unijním stropem na plyn. Nejvyšší čas, varuje průmysl
Názory
