Počet obětí zemětřesení v Maroku překročil tisícovku
Centrální Maroko zasáhlo nejsilnější zemětřesení za posledních 100 let. Jeho ohnisko o síle 6,8 stupně bylo 18 kilometrů pod pohořím Velký Atlas, zhruba 70 kilometrů jihozápadně od Marrákeše a 60 kilometrů severovýchodně od města Tarúdant. Největší škody a nejvíce lidských obětí marocké úřady hlásí z obtížně přístupných horských oblastí, kde budovy nejsou stavěné tak, aby odolaly mohutným otřesům. Marocké ministerstvo vnitra zatím registrovalo 1037 mrtvých a nejméně 1200 zraněných. Podle dosavadních informací mezi nimi nejsou žádní čeští občané. Svět vyjadřuje Maroku soustrast a mnohé země včetně Česka chystají pomoc.
Ačkoli největší škody zemětřesení napáchalo mimo velká města, otřesy poškodily budovy také v Rabatu a Marrákeši a byly patrné v Casablance nebo v Alžírsku a přes moře rovněž v Portugalsku. Očití svědkové médiím popsali, že budovy se zřítily i ve starém městě Marrákeše, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Země se podle výpovědi místních třásla nejsilněji asi 20 sekund, načež přišly ještě dodatečné otřesy. Ve městech se mnohé rodiny po zbytek noci bály spát doma a nocovaly raději pod širým nebem.
Marocká vláda k záchranným operacím zmobilizovala záchranné složky i armádu. Do horských oblastí zamířily nákladní vozy s dekami, polními lůžky a osvětlením, které nespoléhá na elektřinu. Záchranné práce v oblasti zpomaluje nejen horský terén, ale také dopravní zácpy a kamení sesuté na silnice.
Bilance obětí se od prvních ranních zpráv průběžně zvyšuje a marocké úřady zatím neuvedly, jaký odhadují konečný počet mrtvých.
Podle českého cestovatelského systému Drozd je v zasažené zemi nyní zhruba 170 Čechů. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že všichni jsou v pořádku včetně dvou, kteří se nacházeli přímo v pohoří Atlas a se kterými Černínský palác zprvu neměl spojení. České cestovní kanceláře uvádějí, že většina jejich českých klientů byla stovky kilometrů od epicentra zemětřesení. Přímo v Marrákeši bylo podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže zhruba 80 Čechů, část z nich na firemní konferenci, ani ti však podle dostupných informací neutrpěli zranění.
Ekonomická škoda, kterou na dvojici havajských ostrovů způsobily lesní požáry, by mohla dosáhnout až šest miliard dolarů (až 133,1 miliardy korun), odhadla to mezinárodní ratingová agentura Moody's. 
Oheň na Havaji způsobil škody až za šest miliard dolarů, uvedla agentura Moody's
Zprávy z firem
Představitelé řady zemí, včetně lídrů USA, Číny, Ruska, Francie, Německa nebo Turecka, prostřednictvím oficiálních prohlášení nebo sociální sítě X, bývalého twitteru, vyjádřili Maroku soustrast. Mnozí oznámili, že chystají pomoc. Připraven k odletu do Maroka by brzy mohl být speciální tým českých hasičů, který je zaměřený na vyhledávání v sutinách. Desítky až stovky záchranářů chystá například Izrael, Tchaj-wan nebo Turecko. Terénní pracovníci podle médií čekají na oficiální žádost o pomoc marocké strany.
„S velkým zármutkem sleduji následky ničivého zemětřesení v Maroku. Vyjadřuji soustrast rodinám obětí a přeji to nejlepší těm, kdo přišli o své domovy. Česká republika je připravena poslat do Maroka potřebnou pomoc," napsal na internetu český premiér Petr Fiala.
Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.
Invazivní druhy rostlin a živočichů ročně připraví lidstvo o téměř půl bilionu dolarů
Money
„Hlubokou soustrast“ projevil podle agentury AFP také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, španělský premiér Pedro Sánchez nebo předseda Evropské rady Charles Michel. Prezident Finska Sauli Niinistö, čínský prezident Si Ťin-Pching nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová adresovali dopis marockému králi Muhammadu VI.
Poslední zemětřesní s katastrofálními následky zažilo Maroko v roce 1960 v přístavním městě Agadir, kde tehdy zemřely tisíce lidí. Úřady poté změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů však ani dnes silným otřesům odolat nedokáže.
Šampaňské je po staletí znakem oslav a luxusního života. Stoupající teploty v Evropě a stále proměnlivější počasí však vyvolávají obavy, že by se proslulá francouzská oblast Champagne mohla stát nevhodnou pro produkci tohoto šumivého vína, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
Konec šampaňského, tak jak ho známe? Jeho chuť ohrožují klimatické změny
Enjoy
Seizmolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd popsal, že páteční zemětřesení v Maroku bylo specifické tím, že nemělo ohnisko na okraji tektonické desky. „Bylo to vzácné vnitrodeskové zemětřesení. Napětí se tam hromadí pomaleji a povědomí o tom, kde může takové zemětřesení být, je daleko menší než na tom aktivním okraji (tektonické desky),“ řekl Zedník.
„Zemětřesení je vždy důsledkem hromadění napětí v zemské kůře, případně v zemském plášti, když je to hlouběji. Tady došlo k pohybu na jednom z mnoha zlomů, kterými je pohoří Atlas protkáno. Uvidíme až z dalších pozorování, jaká zlomová linie to je,“ řekl Zedník. „Síť zlomů v Atlasu je docela hustá, jsou tam dvě linie, které se protínají. Myslím si, že nikdo neví, která linie je seizmicky aktivní a jestli praskne za 100 let nebo jestli zůstane bez jakékoliv aktivity,“ dodal.
