Podpora Tchaj-wanu? V Číně bude potrestána i smrtí
Čína pohrozila, že bude v krajních případech zarytým zastáncům nezávislosti Tchaj-wanu ukládat trest smrti. Zvyšuje tím svůj nátlak na Tchaj-wan, přestože čínská justice nemá nad demokraticky spravovaným ostrovem žádnou soudní pravomoc, píše agentura Reuters.
Podle nových pokynů by čínské soudy a státní zastupitelství, veřejné a státní bezpečnostní orgány měly v souladu se zákonem přísně trestat zastánce nezávislosti Tchaj-wanu za „rozdělování země a podněcování k trestným činům odtržení a narušování národní suverenity, jednoty a územní celistvosti“, uvedla čínská státní tisková agentura Nová Čína.
Čína, která považuje Tchaj-wan za své území, se netají svou nelibostí vůči novému tchajwanskému prezidentovi Laj Čching-teovi, který se úřadu ujal minulý měsíc. Čína o něm tvrdí, že je „separatista“, a krátce po jeho inauguraci začala se stupňováním tlaku, píše Reuters. Tchaj-wan od lednového vítězství Laje ve volbách stupňující se čínský tlak pociťuje, včetně pokračujících vojenských akcí, obchodních sankcí a hlídek pobřežní stráže kolem ostrovů kontrolovaných Tchaj-wanem a sousedících s Čínou.
Nové směrnice
Úřednice čínského ministerstva veřejné bezpečnosti Sun Pchin řekla v Pekingu novinářům, že nejvyšším trestem za „zločin podporování odtržení“ je trest smrti. Nové směrnice Čína vydala v souladu s již platnými čínskými zákony, včetně zákona proti odtržení z roku 2005, uvedla čínská tisková agentura. Tento zákon dává Číně právní základ pro vojenskou akci proti Tchaj-wanu v případě oddělení.
Tchajwanská vláda na nejnovější krok Číny bezprostředně nereagovala. Jeden z úředníků agentuře Reuters řekl, že obsah nových zákonů stále ještě zkoumají. Tchajwanský prezident Laj Číně opakovaně nabídl jednání, ale byl odmítnut. Laj říká, že o své vlastní budoucnosti může rozhodovat pouze tchajwanský lid.
Čína si ostrov s demokraticky volenými zástupci dlouhodobě nárokuje jako vlastní území, jakkoli Tchaj-wan od roku 1949 fakticky funguje jako nezávislý stát. V poslední době opakovaně v okolí Tchaj-wanu pořádá vojenské manévry, na konci května v oblasti nasadila desítky těžce vyzbrojených letadel a lodí.
Čína za více než deset let vynaložila 230,8 miliardy dolarů (5,4 bilionu korun), aby si vybudovala odvětví elektromobilů. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnilo americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). 
Cena za překonání Evropy? Čína do elektromobility vložila více než 230 miliard dolarů
Zprávy z firem
Válka automobilek pokračuje. Ty čínské nyní vyzvaly Peking, aby uvalil dovozní cla ve výši 25 procent na rivaly z EU, uvedl server BBC. Chtějí tím reagovat na fakt, že se Evropa připravuje na zavedení předběžných cel až 38,1 procenta na dovoz čínských automobilů. Opatření by se dle BBC zaměřila na automobily z EU s velkými benzinovými motory.
Hra o cla. Čína spřádá plány na odvetu a hrozí evropským automobilkám
Zprávy z firem
