Policie odložila případ skartace tajné zprávy k Vrběticím Hradem
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na středečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
Média loni v létě uvedla, že policisté z NCOZ nezjistili informace, které by únik informací v KPR potvrzovaly. Ředitel NCOZ Jiří Mazánek ve středu poslancům řekl, že byl případ v listopadu odložen. Novinářům vysvětlil, že byl odložen podle paragrafu příslušného zákona, který říká, že není dostatek podkladů k tomu, aby bylo zahájeno trestní stíhání. „To se obvykle vykládá tak, že skutek se mohl stát, ale my nejsme schopni určit konkrétního pachatele,” řekl. Bez bližších podrobností poznamenal, že na základě zjištěných skutečností ve věci NCOZ chystá oznámení příslušnému správnímu úřadu, protože mohl být spáchán přestupek.
Česko se na dnes zveřejněném žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí korupci ve 180 zemích a oblastech, umístilo na 41. příčce, získalo 56 bodů ze sta možných. Meziročně se sice jedná o dvoubodové zlepšení, stále ale Česká republika zaostává o osm bodů za průměrem Evropské unie.
V korupci je Česko 41. na světě, Orbánovo Maďarsko poslední v EU
Politika
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář koncem předloňského listopadu podle médií nařídil skartaci tajných dokumentů. Mezi písemnostmi, které byly zničeny podle předpisů, se ocitly i dvě novější zprávy. Podle pracovnic Pražského hradu se tak stalo omylem. To, že byl tajný dokument skartován, zjistila NCOZ. Její detektivové přišli na Pražský hrad zkontrolovat, zda někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.
V souvislosti s případem Národní archiv zkontroloval v KPR vedení spisové služby, úřadu udělil za některá pochybení pokutu ve výši 90 tisíc korun. Hrad se odvolal k ministerstvu vnitra, které udělení pokuty potvrdilo, o 30 tisíc korun ji ale snížilo. Vrchní ředitel sekce legislativy a státní správy ministerstva vnitra Petr Vokáč ve středu označil pochybení KPR ohledně vedení spisové služby za celkem běžná i u dalších institucí. Pochybení kontroloři nalezli i u skartování dokumentů. Nelze podle něj skartovat písemnost ve stejném roce, kdy vznikla. Vokáč dodal, že Hradu byla nabídnuta metodická pomoc, oslovil v této záležitosti i budoucí kancléřku Janu Vohralíkovou.
Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem vytvářel Miloš Zeman obraz české politiky v 90. letech minulého a počátkem tohoto století. Spolu s ním končí v české stranické politice výměna první polistopadové generace politiků, píše v profilu dosluhujícího prezidenta politická komentátorka Newstreamu Jana Havligerová. 
Zemanova cesta. Od muže listopadu k technologovi moci
Leaders
Záležitostí se ve středu opětovně zabýval bezpečnostní výbor sněmovny. Část jednání byla uzavřená, poslance na něm zástupci NCOZ nebo Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) informovali o podrobnostech případu. Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) novinářům řekl, že poslanci byli v utajovaném režimu seznámeni s informacemi o nakládání s utajovanými informacemi v KPR a s postupem státních orgánů. Členové výboru podpořili vznik novely zákona o archivnictví, která by zohlednila některá specifika týkající se KPR. Místopředseda výboru Šimon Heller (KDU-ČSL) navrhoval zřízení vyšetřovací komise, která by se zabývala kauzami prezidentské kanceláře v letech 2013 až 2023. Návrhem by se výbor měl zabývat na dalším zasedání.
Policie ČR registruje jen do konce letošního října 15 409 trestných činů spáchaných v kyberprostoru, zatímco za celý rok 2021 to bylo 9518 a před deseti lety pouze 2195. Okradených jsou desetitisíce a škody jsou ve stovkách milionů korun. Podle České bankovní asociace připadá na jednoho poškozeného klienta škoda v průměru 161 500 korun. Policie spolu s ČSOB pokračuje v kampani Volač a Klikač, aby upozornila na nebezpečí na síti.
Hrozba kyberútoků roste. Škody z internetových podvodů jdou do stamilionů
Money
