Poslanec ODS Haas pochybuje o ústavnosti lex ČEZ. Vláda ve věci neříká celou pravdu, dodává
Zestátnění ČEZ je v ohrožení. Poslanec ODS – zpravodaj lex ČEZ – pochybuje o ústavnosti zákona. Vláda podle něj nemluví pravdu, říká-li, že v EU je vytěsnění akcionářů při 75procentním souhlasu běžné.
Vláda v květnu podnikla zásadní krok k zestátnění energetického podniku ČEZ či – po případném rozdělení – jeho části. Poslala totiž do sněmovny takzvaný lex ČEZ. Jeho schválení by vedlo k tomu, že společnost typu ČEZ půjde zestátnit na základě souhlasu 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
Michal Šnobr: Postup státu při zestátňování ČEZ je absolutně skandální
Politika
V praxi to znamená, že o rozdělení či zestátnění ČEZ by mohl rozhodnout vlastník alespoň 51 procent akcií sám, varuje ovšem nyní poslanec ODS Karel Haas, který je ve sněmovně zpravodajem lex ČEZ. Takže stát, který má v ČEZ zhruba 70procentní podíl, by se v takovém případě vůbec nemusel nikoho ptát; nemusel by brát velké ohledy na menšinové akcionáře a mohl by se jich zbavit za podmínek, které pro něj budou příznivé. A které naopak nebudou vítané právě menšinovými akcionáři.
Právě obava ze zhoršení pozice menšinových akcionářů vedla v květnu v souvislosti s odesláním lex ČEZ do sněmovny k výraznému propadu akcií energetického podniku. Vždyť ještě ve čtvrtek 11. května uzavíraly akcie ČEZ obchodování na pražské burze na cenové úrovni 1225 korun za akcii. Za pouhý týden ovšem to bylo jen zhruba 1041 korun. ČEZ tedy za týden přišel o takřka 100 miliard své tržní hodnoty.
Zločinecká akce, míní minoritní akcionáři
Včera akcie ČEZ uzavíraly na úrovni 1045 korun za akcii, takže ze svého květnového propadu se dosud nevzpamatovaly. Navzdory tomu, že ministerstvo financí mezitím překvapivě přišlo s návrhem historicky rekordní dividendy, 145 korun na akcii, která byla včera večer valnou hromadou podniku také schválena.
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“
Leaders
Obava, že případné vytěsnění menšinových akcionářů proběhne nepříliš vybíravým způsobem, akcie drží dole. Část menšinových akcionářů považuje lex ČEZ za přípravu „zločinecké akce“, vláda podle nich chce menšinové akcionáře připravit o jejich akce ČEZ zločinně, v podstatě krádeží za bílého dne – a proto ČEZ přišel o oněch zhruba 100 miliard své hodnoty.
Rozdílný výklad nálezu Ústavního soudu
Zpravodaj lex ČEZ Haas nyní ovšem dává menšinovým akcionářům značnou naději, když otevřeně pochybuje, že v situaci, kdy stačí k rozdělení nebo zestátnění podniku souhlas 51procentní většiny, lze uplatnit závěr Ústavního soudu stran vytěsnění. Ústavní soud totiž ústavnost stvrdil v případě situace, kdy dochází k vytěsnění deseti procent akcionářů, nikoli 49 procent.
Navíc, jak Haas upozorňuje též, země jako Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie či Itálie při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií – což je i případ ČEZ – pracují s nutným souhlasem alespoň 90 procent akcionářů, v některých případech sta procent akcionářů. Není tedy podle něj pravda, jak tvrdí vláda, že v EU je běžnou praxí vytěsnění v podnicích typu ČEZ už při souhlasu 75 procent akcionářů.
Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům rekordní dividendu z loňského očištěného zisku 145 korun za akcii, tedy téměř z celého zisku 78 miliard korun. Valná hromada tak v pondělí večer schválila návrh, který za stát podalo ministerstvo financí. Jde o nejvyšší dividendu v historii společnosti. Stát tak dostane 54 miliard korun. Zamítnut byl návrh představenstva na dividendu 117 korun za akcii, tedy 80 procent ze zisku.
ČEZ vyplatí rekordní dividendu 145 korun na akcii
Zprávy z firem
Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 korun na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti, uvedl ČEZ.
Vyšší dividenda, jak chce stát? Proč ne, ale může to ohrozit náš rating, tvrdí ČEZ
Zprávy z firem
