Postoj Čechů k EU se zlepšil, stoupá i podpora přijetí eura, uvádí průzkum STEM
Postoj Čechů k Evropské unii se podle agentury STEM opět zlepšil a v některých oblastech loni bylo proevropsky naladěných lidí nejvíce za několik uplynulých let. Třeba s členstvím země v EU bylo spokojeno 51 procent veřejnosti a pro setrvání ČR v unii by v případném referendu hlasovaly tři pětiny občanů, což bylo nejvíce od roku 2019. Čtvrtina lidí se loni vyslovila pro zavedení eura v republice, přičemž obdobný podíl naposledy zaznamenala agentura před 11 lety.
Podle analytika STEM Martina Kratochvíla ubylo lidí naladěných proti EU navzdory tomu, že u české veřejnosti převládá skepse nad domácím vývojem. „Do nálad veřejnosti a zejména celkově špatné nálady se stále promítají nedávné krize, především ta inflační. Horší než faktická finanční situace domácností je však přetrvávající dojem, že se naší zemi nedaří a že se neubírá správným směrem,“ uvedl Kratochvíl.
Češi se cítí být Evropany
Z hlediska postoje k EU a k Evropě analytik považuje za zajímavé, že výrazně více Čechů se cítí být Evropany, než kolik jich pociťuje sympatie k EU. Za Evropana se označilo v posledním průzkumu STEM 72 procent lidí stejně jako v roce 2021. Meziročně se podíl lidí, kteří se cítí Evropanem, zvýšil o dva body. Pro setrvání v EU by hlasovalo zhruba o deset procentních bodů méně lidí a spokojenost se členstvím v EU deklarovalo o dalších deset procentních bodů méně lidí. Nicméně i jich proti předchozím rokům přibylo.
Počet Čechů, kteří uvedli, že by v případném referendu hlasovali pro setrvání v unii, se meziročně zvýšil o čtyři body na 60 procent a o šest bodů na 51 procent přibylo těch, kteří jsou spokojeni s českým členstvím v EU.
Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Přesto podpora přijetí evropské měny průběžně stoupá a loni se meziročně zvýšila o čtyři body na 25 procent.
STEM udělal průzkum loni v době od 29. srpna do 8. září mezi tisícovkou lidí starších 18 let. Pro srovnání použil i starší data z výzkumné série Trendy, kterou realizoval srovnatelnou metodikou rovněž mezi tisícovkou respondentů.
Mnohé velké německé podniky přesouvají výzkum do zahraničí. Na vině jsou vysoké náklady, přílišná administrativa a zdlouhavé procesy. Z průzkumu Allensbachova institutu pro Svaz německého průmyslu (BDI) vyplývá, že již téměř každá třetí velká německá průmyslová firma přesunula výzkum a vývoj do zahraničí nebo o tom uvažuje.
Německo už není centrem inovací. Korporace přesouvají výzkum jinam, kde je to levnější
Zprávy z firem
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo loni za první rok fungování peníze 116 500 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V dlouhodobém investičním produktu může klient investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Peníze do dlouhodobého investičního produktu loni vložilo přes 116 tisíc Čechů
Money
Pohonné hmoty v uplynulým týdnu dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna.
Pohonné hmoty v Česku výrazně zdražují. Růst cen by mohla zastavit Indie, která pomáhá Rusku obcházet sankce
Názory
