Potravináři dál lobbují za razantnější snížení DPH u svých produktů
Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.
Premiér Petr Fiala (ODS) dříve řekl, že vláda zvažuje změny daně z přidané hodnoty chce se ale vyvarovat zásadních skoků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by mohla být pouze jedna sazba 13 nebo 14 procent. To by znamenalo snížení DPH na většinu potravin o jedno nebo dvě procenta. Stanjura tento týden v České televizi řekl, že cílem případných změn není vyšší výběr daně, ale spíše zjednodušení daňového systému. Uvedl také, že to bude znamenat zlevnění všech potravin, které jsou v 15procentní sazbě.
Nejvyšší DPH na potraviny v Evropě
Potravinářská komora uvedla, že v Česku je nyní jedna z nejvyšších DPH na potraviny v Evropě, a přestože byly zastropovány ceny energií, podniky mají stále velmi vysoké náklady. "Vláda malým a středním firmám nepřiznala žádné kompenzace, takže většina potravinářů ještě ani nestačila promítnout všechny zvýšené náklady do cen konečných výrobků," uvedla Kavanová.
Za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu průměrná míra inflace 15,1 procenta. V prosinci byla cena mouky meziročně o 42 procent vyšší, chleba zdražil téměř o 38 procent, drůbeží maso o 43 procent, vejce o 92 procent.
Potravinářská komora upozorňuje na to, že kvůli nižší DPH na potraviny v řadě evropských zemí klesá konkurenceschopnost českých výrobců. Například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku je daň deset procent i méně. Polsko má stále nulovou sazbu.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Inflace v EU zpomaluje, stále se ale drží nad 10 procenty. V ČR je pátá nejvyšší
Money
Prezident Agrární komory Jan Doležal poznamenal, že podobnou cestou jako Polsko se nyní vydalo Španělsko. "Od letošního ledna u základních potravin jako chléb, mouka, sýry, vejce, ovoce a zelenina či luštěniny snížilo DPH ze čtyř procent na nulu a u dalších potravin jako oleje či těstoviny z deseti procent na pět. Podobný krok by pomohl k zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin i pro české zákazníky. Je však třeba ohlídat, aby se toto snížení skutečně projevilo na spotřebitelských cenách a nepřispělo jen ke zvýšení zisků obchodních řetězců," dodal.
Ještě na začátku prosince loňského roku Fiala uvedl, že ve vládě velká vůle k zásahům do DPH není. Fiala i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) také dříve mluvili o tom, že případné snížení DPH na potraviny by nutně nemuselo vést k nižším cenám na pultech obchodů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém zveřejněném pravidelném hodnocení české ekonomiky vyhlíží pro letošek propad její ekonomické výkonnosti reálně o 0,5 procenta. Pro srovnání Česká národní banka (ČNB) pro rok 2023 prognózuje pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta, zatímco ministerstvo financí počítá se snížením jejího výkonu pouze o 0,2 procenta. Zhruba „mezi“ je také odhad inflace v podání MMF, který pro letošek Česku prognózuje průměrný celoroční růst hladiny spotřebitelských cen v ČR o 9,3 procenta, zatímco ČNB o 9,1 procenta a ministerstvo financí o 9,5 procenta. 
MMF se dostává „do křížku“ s ČNB. Hazarduje s osudem české ekonomiky
Money
Lednové prognózy letošního výkonu české ekonomiky hovoří poměrně jasně: letos skončí v recesi. Americká banka Morgan Stanley jí předpovídá pokles o 0,9 procenta, italská banka UniCredit o 0,6 procenta a třeba švýcarská Credit Suisse nebo americká Citi o 0,7 procenta. 
Lukáš Kovanda: Česko letos čeká recese. Pere se s pandemickými dluhy
Názory
