Potvrzeno daňaři: Vládní balíček nejvíc poškodí rodiny s průměrnými příjmy
Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy, vypočítali daňoví experti z poradenské společnosti BDO.
Kdo zaplatí vládní „ozdravný“ balíček?
Například zaměstnanec s příjmem 40 tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími 3 let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun, v přepočtu tedy o necelé čtyři tisíce měsíčně. Pokud vydělává 20 tisíc hrubého, přijde za rok o 6 600 korun. Pokud by vydělával 140 tisíc, pohorší si o 70,5 tisíce korun. Vyplývá to z modelových výpočtů poradenské společnosti BDO.
České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Ekonomice by nejlépe prospěl pravicový balíček. Ale současný kabinet pravicový není
Názory
„Rozhodli jsme se podívat na konkrétní příklady zaměstnanců a OSVČ a dopadů navrhovaných vládních opatření. Z našich výpočtů vyplývá, že v procentuálním vyjádření vůči čistým příjmům změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrnými příjmy, jejichž čisté příjmy se můžou snížit až o desetinu,“ říká Monika Lodrová ze společnosti BDO, která vede oddělení věnující se dani z příjmu fyzických osob.
S vyšší mzdou totiž podle ní lidé sice přijdou v důsledku konsolidačního balíčku o vyšší částku, v poměru k jejich současným čistým příjmům to ale bude pouze přibližně o pět procent. Dopad však může být i vyšší z důvodu navrhovaného zrušení osvobození od daně tradičních benefitů zaměstnanců jako jsou poukazy na sportovní a kulturní vyžití či rekreaci.
Realita konce daňových bonusů
Hlavním důvodem, proč by si nejvíce pohoršili lidé s průměrnými příjmy a dětmi, je navrhované zrušení slevy na manžela či manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc korun a zrušení školkovného. Zatímco zaměstnanec s nižšími příjmy má tak nízkou daňovou výměru, že tyto slevy dosud nevyužíval vůbec nebo jen v omezené míře, zaměstnanec s průměrnými příjmy je dokázal využít na maximum. Namísto daňového bonusu ho tak na konci roku nově čeká daňová povinnost. Zároveň pak novela počítá se znovuzavedením platby nemocenského pojištění zaměstnanci, což zvýší maximální pojistné odvody zaměstnance z 11 procent na 11,6 procenta. Má také dojít ke snížení limitu pro vyšší daňovou sazbu 23 procent z 48násobku průměrné mzdy (1,9 milionu korun za 2023) na 36násobek průměrné mzdy (1,5 milionu korun za 2023).
Život od výplaty k výplatě představuje s každým náhlým výdajem zbytečný stres. Rozbitá pračka nebo porouchané auto dokáže v takovém případě nepěkně zamávat s rodinným rozpočtem. Přitom i s malými částkami lze postupně vytvořit dostatečnou finanční rezervu. V případě nečekaných událostí nebo výpadku příjmu vás tenhle „finanční polštář“ podrží. Přečtěte si, jak si vytvořit finanční rezervu a jaká pravidla dodržovat.
Jak si vytvořit finanční rezervu: Jde to i s malými částkami
Zprávy z firem
OSVČ si v prvním roce nové úpravy pohorší méně než zaměstnanci
Oproti zaměstnancům nečekají OSVČ s obdobnými měsíčními příjmy tak zásadní změny. U živnostníků a podnikatelů s příjmy 35 tisíc měsíčně využívající paušální výdaje 60 procent daňová povinnost nevzniká, ani vznikat nebude. Jen kvůli navýšení sociálního pojištění jim nově bude zbývat o přibližně sedm tisíc korun za rok méně. Vyměřovací základ by se měl však dále zvyšovat i v následujících letech, což by v roce 2026 mělo znamenat navýšení minimálních odvodů přibližně o 60 procent oproti současnému stavu.
OSVČ s příjmy 60 tisíc měsíčně a zároveň dvěma dětmi staršími 3 let, přičemž si uplatňoval slevu na manžela či manželku, pocítí změny o něco více. Místo daňového bonusu 37,5 tisíce korun ročně bude nově dostávat jen lehce přes 25 tisíc. „V celkovém součtu s pojistným si pohorší za rok o 16,5 tisíce korun,“ vypočítává Monika Lodrová. OSVČ ve stejné rodinné situaci a s ještě vyššími příjmy, konkrétně s 140 tisíci korun měsíčně, na daňový bonus nově nedosáhnou a ročně zaplatí na dani a odvodech o 52 tisíc korun více, což je o 3,4 procenta současných čistých příjmů.
Vládou navrhované změny jsou snahou zvýšit příjmy státní kasy, které v různé míře pocítí všichni zaměstnanci a podnikatelé. Změny by měly být účinné od roku 2024. „Nicméně zákon je na počátku legislativního procesu, a není tedy zřejmé, jaká bude jeho konečná podoba. Momentálně je návrh v připomínkovém řízení,“ komentuje Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.
Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností. 
Lukáš Kovanda: Vláda riskuje, že balíčkem naštve úplně všechny
Názory
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby. 
PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje konsolidační balíček vlády
Politika
