Před Putinovým režimem prchá druhá vlna Rusů včetně až 15 tisíc milionářů
Ihned po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti režimu Vladimira Putina. V posledních týdnech se zvedá druhá vlna Rusů, kteří k odchodu kvůli svému podnikání či dětem potřebovali více času na přípravu k opuštění rodné země. A není jich málo, odhadem jich mohou být desítky tisíc, včetně až 15 tisíc milionářů, uvedl server CNBC.
Sedmatřicetiletý Vladimir provozuje v Moskvě softwarovou službu pro restaurace. Nyní se už měsíce zabývá papírováním a vyřizuje své záležitosti, aby se mohl přestěhovat do Francie. Proces žádosti o vízum, který byl kdysi relativně snadný, je nyní komplikovaný, ale je přesvědčen, že dostat jeho rodinu a zaměstnance z Ruska bude stát za to.
Mladší dcera ruského prezidenta Vladimira Putina Kateřina Tichonovová dostala novou roli u nejmocnější obchodní lobby v zemi, aby pomohla překonat dopad mezinárodních sankcí uvalených Západem kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Sama se přitom na sankčních seznamech nachází, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na ruský deník RBC.
Kreml vytáhl silnou zbraň. Před dopadem sankcí má Rusko ochránit Putinova dcera
Politika
„Na jednu stranu je pohodlné žít v zemi, kde jste se narodili. Ale na druhou stranu jde o bezpečnost vaší rodiny,“ řekl Vladimir CNBC prostřednictvím videohovoru ze své kanceláře v Moskvě. Podle Vladimíra rozhodnutí opustit zemi, kterou celý život nazýval domovem, „nebylo učiněno během jednoho dne“. Za vlády prezidenta Vladimira Putina několik let sledoval to, co nazval „erozí politiky a svobody“ v Rusku. Ale invaze Kremlu na Ukrajinu byla poslední kapkou. „Myslím, že za rok nebo dva bude všechno stále stejně špatně,” řekl o své zemi.
Ruská „druhá vlna“ migrace
Vladimir, jehož příjmení server CNBC neuvedl kvůli citlivé povaze situace, je součástí toho, co se považuje za ruskou „druhou vlnu“ migrace po válce. Patří sem ti, kterým trvalo déle, než se připravovali opustit zemi – jako jsou lidé vlastnící firmy či podnikající na volné noze nebo rodiny, které chtěly nechat před odchodem své děti dokončit školní rok, uvedl CNBC.
Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. 
Ruská ekonomika se hroutí. Navzdory tomu, co tvrdí Putin
Money
„První vlna“ umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti Putinovu režimu, měla pocit, že po únorovém začátku invaze musí okamžitě opustit zemi, nebo riskovat politickou perzekuci za porušení kremelského zásahu proti veřejnému nesouhlasu. Nazývání ruského vpádu „válkou“ nebo „invazí“ a ne „speciální vojenskou operací“, jak činí Kreml a oficiální státní aparát či prokremelská média, je nyní v Rusku protiprávní. Stejně tak hrozí až 15 let vězení za zveřejňování neúspěchů ruské armády, které Kreml označuje za „šíření pomluv a hanobení ruské armády“.
Vše o ruské invazi na Ukrajinu a jejích dopadech čtěte zde:
Ale jak válka zuří, stále více Rusů se rozhoduje sbalit se a odejít. „Migrace funguje tak, že jakmile začaly odchody a lidé začali zjišťovat, jak věci zařídit – získat v zahraničí bydlení, požádat o azyl, najít si práci nebo začít podnikat – přimělo to k odchodu další lidi. Stává se to koloběhem lidí, kteří chtějí naplnit svá očekávání,“ řekla CNBC analytička washingtonského Migration Policy Institute Jeanne Batalová.
Exodus ve stovkách tisíc
Neexistují žádné konkrétní údaje o počtu Rusů, kteří opustili zemi od začátku války. Jeden ruský ekonom však odhadl celkový počet na 200 tisíc již k polovině března. Toto číslo bude nyní podle Batalové pravděpodobně mnohem vyšší, protože desítky tisíc Rusů přesídlily do Turecka, Gruzie, Arménie, Izraele, pobaltských států či jinam.
„A to ještě nepočítám velkou ruskou zámořskou diasporu, z nichž mnozí jsou v jihovýchodní Asii a kteří se rozhodli po invazi nevrátit domů,“ podotkla Batalová s tím, že těchto Rusů může být kolem 100 tisíc.
Ruská exkláva Kaliningrad – známá do roku 1946 pod svým německým jménem Koenigsberg a pod českým názvem Královec – je mikrokosmem všeho, co se kdy v Evropě pokazilo. Není tedy divu, že tento pás země u Baltského moře se stal posledním bodem vzplanutí širšího konfliktu mezi Moskvou a Západem. Střet byl pravděpodobně nevyhnutelný. Kaliningrad jako zombie ze hřbitova minulých evropských sporů znovu povstal, aby rozséval neshody, míní komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
Kaliningrad: Problémové území, kvůli kterému může začít globální válka
Politika
V samotném technologickém sektoru odešlo odhadem 50 tisíc až 70 tisíc profesionálů v prvním měsíci války a dalších 70 tisíc až 100 tisíc se očekává, že bude následovat brzy poté, uvedl CNBC s odkazem na odhady zástupců ruského IT průmyslu. Část z nich proto, že by sice volili zůstat v Rusku, ale jejich západní zahraniční partneři trvají na jejich přesídlení z Ruska, nebo ukončení smluv.
A nejsou to jen profesionálové z nejrůznějších oborů, kteří hledají stabilitu zámořských trhů, jako je Dubaj. Emirát, který zůstal politicky neutrální uprostřed mezinárodních sankcí, se stal oblíbeným cílem i pro ruské bohaté boháče. Podle červnové zprávy od londýnské investiční společnosti Henley & Partners se sídlem v Londýně se očekává, že letos opustí Rusko asi 15 tisíc milionářů, přičemž Dubaj je považována za nejlepší místo pro ruské superbohaté.
