Euro jako volební tahák? Kdo ho chce a kdo je proti
Newstream prošel programy relevantních politických stran a volebních uskupení. A přináší vám přehledně přístup jednotlivých partají k přijetí společné evropské měny.
Stal se z toho svého druhu vtip. Na otázku, kdy Češi přijmou společnou evropskou měnu, zní vždy univerzální odpověď: za pět let. V roce 2004 to bylo za pět let (mimochodem v roce 2009 euro přijali Slováci), v roce 2009 to bylo za pět let, v roce 2012, kdy se začal sentiment Čechů vůči euru měnit směrem k odmítnutí, zněla odpověď stále: „Za pět let“. A od voleb 2017 už se k euru raději z politiků nikdo ani příliš nevyjadřuje. Jen pod čarou: je zajímavé, že horizont pěti let je dál než jedno volební období.
Ale jsou tu další volby a v nich se jednotlivé strany a volební hnutí budou muset ke kauze „euro v Česku“ nějak postavit.
Newstream prošel programy jednotlivých hnutí, stran a koalic a přináší komplexní rozbor toho, jak jednotlivé strany se společnou evropskou měnou hodlají pracovat. Signifikantní přitom je přístup jedné z aktuálně vládnoucích stran, České strany sociálně demokratické, která do svého programu nazvaného „Vize ČSSD pro Česko 2030“ zařadila problematiku společné evropské měny jako „Bod 258“.
„Podporujeme zásadu, aby Česko směřovalo k přijetí eura ve chvíli, kdy to bude pro občany znamenat posílení jejich kupní síly a kdy bude měna stabilní. To souvisí zejména s nutností posílit kurz české koruny vůči euru. To je možné postupně učinit i vstupem do evropského systému směnných kurzů ERM II, který umožní nastavit stabilní a výhodný kurz koruny i nastolit trend jejího posilování vůči euru, ač v ničem nepředjímá samotné přijetí eura,“ stojí v programu ČSSD.
Jak vidno, ČSSD sice deklaratorně je pro přijetí eura, ale jednak pro to asi nechce nic udělat, navíc její volební preference momentálně naznačují, že o přijetí eura, stejně jako o čemkoli jiném sociální demokraté rozhodovat nebudou.
Když jedou Češi do ciziny, rádi používají euro. Dokonce si to pochvalují. Když jsou doma, tak většina se na společnou evropskou měnu mračí. Být mimo eurozónu ale pro zemi a firmy není fatálním problémem.
Viliam Buchert: Češi a euro. Dovolenkový šlágr a politický propadák
Názory
Populisté jsou proti
Mnohem pravděpodobněji o případném přijetí bude rozhodovat někdo z trojice ANO, koalice Spolu či spojení Pirátů a STAN. Jak jsou na tom s přijetím eura tyto strany?
ANO svůj program prozatím nepředstavilo, nicméně vlastník ANO a premiér Andrej Babiš otevřeně říká, že v tuto chvíli není rozumné ke společné měně přistupovat. Kopíruje tak deklaraci ANO v programu pro volby 2017, která se nejspíš ve stejné, či mírně obměněné podobě objeví také v programu Babišova hnutí pro nadcházející volby.
„Stanovení konkrétního data přistoupení k euru musí odpovídat ekonomickým zájmům ČR, občanů a firem. Aktivně podpoříme reformu eurozóny s cílem posílit hospodářskou a finanční stabilitu Evropy, tak aby to bylo v souladu se zájmy ČR. Je třeba zajistit, bez ohledu na další vývoj v eurozóně, aby se neznevýhodnilo postavení států, které zatím euro nemají. V případě, že se eurozóna v následujícím volebním období významně nereformuje, nebudeme euro přijímat,“ stálo v programu Babišova hnutí v roce 2017, s nímž vyhrál volby.
K výraznější reformě eurozóny nejspíš nedošlo, přinejmenším nikoli z pohledu českého voliče. Sice došlo k mnoha výrazným inovacím a například díky vydání společných dluhopisů podle exguvernéra Národné banky Slovenska Ivana Šramka během pandemie euro uvnitř eurozóny získalo větší kredibilitu, ale tuzemský volič společnou měnu stále odmítá. Je tedy pravděpodobné, že Babiš a ANO nebudou jeho přijetí prosazovat.
V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů.
Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko
Money
Totéž ostatně platí také pro další populistické strany. Okamurova SPD je otevřeně proti západním institucím, totéž platí pro komunisty. Ze stejných či odlišných důvodů společnou měnu odmítají také další populistické strany jako Trikolóra.
Kdo tu chce euro? My, ale pšt
A existuje tu reálně nějaká politická síla, která by měla šanci uspět ve volbách a zároveň otevřeně chtěla euro? Nabízejí se dvě koalice, Spolu a PirSTAN. Nicméně i ony jsou v prosazování eura velmi opatrné, nejspíš proto, aby neodradily případné voliče.
„Spustíme přípravu na přijetí eura a budeme usilovat o vstup do ERM II,“ hlásí kdesi v hlubinách svého programu koalice Pirátů a STAN, která podle současných průzkumů patří k hlavním vyzyvatelům ANO. Přitom vstup do systému ERM II je poměrně důležitý. Jedná se o Evropský mechanismus směnných kurzů II, který vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu plus minus 15 procent od stanoveného středního kurzu k euru.
Tedy žádné velké euro-hujerství tu nenajdeme. A totéž platí pro koalici Spolu, jejíž členem je i TOP 09, která se v posledních měsících začala profilovat silně proevropsky a přijetí eura deklarovala jako jeden z důležitých cílů. A realita v programu? „Firmy budou mít možnost účtovat v eurech.“ Tak zní jediná zmínka o euru na celých 60 stranách programu.
Sečteme-li to a podtrhneme, vyjde nám z rébusu zvaného „euro v Česku“, že nám společná evropská měna rozhodně dříve než za pět let nehrozí.
Tether, třetí největší kryptoměna světa, zneklidňuje některé ekonomy. Představitelé americké centrální banky (Fed) označili digitální měnu, která je vázána na dolar, za riziko, které může vnést nestabilitu do celého finančního trhu, píše CNBC.
Stablecoiny děsí bankéře. Jejich vazba na reálná aktiva může spustit krizi
Money
