PŘEHLEDNĚ: Jak se volí americký prezident. A do kdy musí být jasný vítěz?
Demokrati vs. republikáni, Kamala Harrisová vs. Donald Trump. Americké volby jsou tu a očekává se jedna z nejtěsnějších prezidentských bitev historie. Pokud ne ta vůbec nejtěsnější. Předvolební průzkumy nefavorizují ani jednoho z hlavních kandidátů, o volbách navíc může rozhodnout překvapivý výsledek jen v jednom státě. Do volby tak hodně promluví samotný proces a specifika amerických voleb, které jsou nepřímé. Jak vlastně Američané volí a jaké formální kroky dělí jednoho z hlavních kandidátů k inauguraci prezidentem? Zde jsou klíčové otázky týkající se amerických voleb.
Kdo formálně volí prezidenta USA?
Jedná se o sbor takzvaných volitelů, kteří ve volbě zastupují jednotlivé státy unie. Počet volitelů prezidenta a viceprezidenta Spojených států postupně narůstal jednak tím, že se ke Spojeným státům připojovaly nové státy, jednak tím, že vzrůstal počet obyvatel všech států. Od roku 1964 dodnes je celkový počet volitelů 538, prezidentem se tedy stane ten kandidát, který získá hlasy 270 volitelů.
Kolik volitelů mají jednotlivé státy?
Počet volitelů pro každý stát je stanoven nově po každém sčítání lidu. Největší počet volitelů v současné době má Kalifornie – 54 volitelů, následují Texas (40), Florida (30) a New York (28). Sedm nejméně lidnatých unijních států má nejmenší stanovený počet volitelů, tedy tři. Dvacátý třetí dodatek ústavy z roku 1961 přisoudil tři volitele také sídlu federálního parlamentu a vlády, Kolumbijskému okrsku, který není státem a jehož obyvatelé do té doby prezidenta volit nemohli.
Kdo jsou volitelé?
Americká Ústava nenabízí definici toho, kdo může být volitelem, pouze říká, kdo jím být nemůže. Jsou to Senátoři ani členové Sněmovny reprezentantů, ale ani další osoby zaměstnávané státem. Na základě 14. dodatku americké Ústavy volitelem nesmí být ani osoby odsouzené za vzpouru proti USA. Volitele navrhují politické strany, voliči je poté volí v rámci prezidentských voleb (jsou na volebních lístcích).
Které jsou swing states?
Jednotlivé státy USA dlouhodobě tendují k volbě stejné strany. Kalifornie dlouhodobě volí demokratického kandidáta, Texas naopak republikána. Existuje však několik výjimek a v každých volbách je určitý počet nerozhodnutých států, takzvaných „swing states“. Právě na tyto státy se přitom tradičně soustředí kandidáti hlavních stran a má se za to, že právě výsledek v těchto státech rozhodne volby.
Jak by vypadala přímá volba?
Američtí politologové rozlišují dva termíny – popular vote a electoral vote. Popular vote je prostý součet všech hlasů pro jednotlivé kandidáty v rámci celé unie, naopak electoral vote je poměr volitelů definovaný právě unikátním volebním systémem USA. Většina prezidentů uspěla v obou těchto disciplínách, výjimku tvoří patery volby, trojí byly ještě v 19. století, zbylé dvoje volby s tímto rozdílem proběhly v roce 2000 a 2016. George Bush Jr. i Donald Trump se sice stali prezidenty, ale majoritu hlasů nedokázali získat. Zajímavé bývají také rozdíly mezi oběma výsledky. Například Bill Clinton v roce 1992 získal u celé americké populace „jenom“ 43 procent hlasů, ale mezi voliteli pro něj hlasovalo 58,1 procenta. Tehdy totiž výrazně uspěl nezávislý kandidát Ross Perot, který v popular vote získal téměř 19 procent.
Jak volitelé vybírají vítěze?
Občané jednotlivých států volí v listopadových volbách prezidentské kandidáty. Většina států používá systém „vítěz bere vše“, kdy kandidát s nejvíce hlasy získá všechny volitele daného státu. Výjimkou jsou Maine a Nebraska, kde se část volitelů přiděluje na základě výsledků v jednotlivých kongresových obvodech. Volitelé hlasují odděleně pro prezidenta a viceprezidenta. V některých státech je hlasování veřejné, v jiných tajné. Ačkoli nejsou federální ústavou vázáni hlasovat pro konkrétního kandidáta, většina států má zákony, které je zavazují hlasovat podle výsledků lidového hlasování v daném státě. Případy volitelů, kteří hlasují jinak, byly vzácné a dosud neovlivnily konečný výsledek voleb.
Kdy bude výsledek?
Kvůli velmi těsným předvolebním průzkumům se očekává, že jeden z hlavních kandidátů sice 6. listopadu ráno středoevropského času pravděpodobně získá potřebných 270 volitelů, přesto nemusí jít o poslední krok.
Bude moci „poražený“ kandidát výsledek zvrátit?
Hlavním nástrojem bude přepočet hlasů. Zejména v sedmi „swing states“, tedy nerozhodnutých státech, jsou průzkumy natolik těsné, že lze očekávat žádosti na přepočítávání hlasů přinejmenším v jednom, ale klidně i více z těchto států. Zvlášť důležité jsou státy Pensylvánie (19 volitelů), Severní Karolína a Georgie (oba 16 volitelů) a Michigan, který do konečné volby posílá 15 volitelů. Z posledních dekád známe několik příkladů přepočítávání hlasů. V Georgii v roce 2020 trvala ruční kontrola hlasů týden, v roce 2016 došlo k přepočtu hlasů ve Wisconsinu a trvalo zhruba dva týdny. Nejslavnější případ přepočtu je ten z roku 2000, kdy došlo k přepočítání hlasů na Floridě (jeden z nejlidnatějších států). Tehdy trvalo déle než měsíc, a nakonec je zarazil americký Nejvyšší soud. Všechny případné výpady vůči výsledkům mohou rozhodovat i další soudy od státních přes federální po nejvyšší.
Jaké jsou termíny pro jednotlivé kroky?
Prvním datem je 5. listopad, kdy vrcholí samotná volba.
Do 11. prosince, tedy nejméně šest dní před setkáním volitelů, musí výkonný orgán každého státu připravit sedm osvědčení o ověření. Ihned po potvrzení výsledků voleb ve jednotlivých státech zašle tento orgán jeden z originálů státnímu archiváři.
17. prosince se setkají v jednotlivých státech a formálně volí prezidenta a viceprezidenta. Vzniká šest originálů stvrzujících volbu.
25. prosince je nejzazší termín, kdy musí šéf Senátu a státní archivář obdržet originální potvrzení volby jednotlivých států. Tento termín vychází z pravidla, že k tomu musí dojít nejpozději čtvrtou středu v prosinci.
3. ledna 2025 (nejpozději) státní archivář musí odeslat výsledky do Kongresu. Jedná se o pojistku, kdyby Senát nezískal podklady včas.
6. ledna 2025 bude v Kongresu probíhat oficiální sčítání hlasů volitelů. Poté dojde k formálnímu vyhlášení výsledků volby sboru volitelů a následují prohlášení osoby, která se na základě hlasování volitelů stala prezidentem (pokud k tomu skutečně dojde).
20. ledna 2025 se v poledne uskuteční slavnostní inaugurace nového prezidenta.
Kdo rozhoduje při remíze a jaké další obstrukce mohou nastat 6. ledna?
Z celkového počtu volitelů 538 vyplývá, že může dojít k tomu, že žádný z kandidátů nezíská potřebných 270 volitelů (buďto dojde k remíze, nebo se podaří některému z nezávislých kandidátů získat dostatek volitelů, aby zabránil úspěchu demokrata či republikána). V takovém případě o prezidentovi rozhodne Sněmovna reprezentantů, která ze tří kandidátů s nejvyšším počtem volitelů vybere prostou většinou. Totéž platí pro viceprezidenta.
Volba může být napadena i členy Kongresu, stížnost však musí podat vždy minimálně pětina Senátorů a pětina členů Sněmovny reprezentantů. Existují přitom jen dvě uznatelné námitky. První je, že volitel či volitelé nemají příslušné ověření, že byli vybráni podle práva. Druhou přípustnou námitkou je zpochybnění toho, že volitel volil na základě práva.
Američané volí novou hlavu státu. Průzkumy předvídají extrémně vyrovnaný souboj, který patrně rozluští až výsledky z hrstky dosud nerozhodnutých států. Zdá se také, že americká společnost i politická reprezentace už nemohou být více rozdělené. Lze říci, že proti sobě stojí dvě zcela odlišné koncepce vidění světa. Co ztělesňuje Kamala Harrisová a Donald Trump?
Kamala Harrisová vs. Donald Trump. O co se hraje v prezidentských volbách?
Leaders
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
Money
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo. Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Lukáš Kovanda: Trump prezidentem? Češi by tím přišli o více než 100 miliard ročně
Názory
