PŘEHLEDNĚ: Komu se od září zvedne plat o deset procent
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil zvýšit platy o deset procent části lidem zaměstnaným ve veřejném sektoru. Kdo přidáno dostane, a kdo si naopak bude muset počkat?
Části pracovníků veřejného sektoru se od září zvedne platový tarif o deset procent, a to i ve státní službě. Na zvýšení všech zmrazených platů se v pondělí dohodli odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla.
Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle Jurečky by si tak mělo od září polepšit kolem 365 tisíc lidí. Původně měli dostat přidáno jen pracovníci veřejných služeb, ne zaměstnanci státu.
Česká republika je na 15. místě z 27 zemí Evropské unie podle kvality trhu práce. Má sice nejnižší míru nezaměstnanosti v unii a nejvíce volných pracovních míst, ale například produktivita práce klesá hluboko pod evropský průměr. Negativem jsou i rigidní pravidla práce či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Podle nich jsou velkým problémem i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen.
Češi jsou v práci méně produktivní a tráví v ní víc času než je průměr EU
Money
„Dnes jsme za vládní koalici představili kompromis, aby se zvýšil plat i pro zaměstnance pod státní službou od září... Nemáme uzavřenou otázku roku 2023,“ uvedl Jurečka. Podle něj platí ale dřívější dohoda, podle níž by se měly od ledna o deset procent zvednout tarify neboli základ platu policistům, hasičům a vojákům. O ostatních profesích se bude dál jednat.
Platy ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním zvýšením částek v první tabulce. Podle odborů se tak přidání týká nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. Tarif se zvedne i úředníkům či hygienikům ve státní službě.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Pomáhat střední třídě s energiemi je nesmysl, raději snižte DPH na potraviny, radí ekonom Fialovi
Názory
Dojde i na další státní zaměstnance?
Odboráři a zástupci ministerstev budou spolu jednat o úpravě platových tabulek. Odborům vadí, že řada zaměstnanců veřejného sektoru má tarify pod minimální či zaručenou mzdou. Výslednou dohodu by pak podle Jurečky kabinet s předáky mohl uzavřít před koncem září.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun.
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Dalibor Martínek: Přišly nové zálohy. Půjde se do ulic, nebo lidé zatnou zuby?
Názory
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Stavební spoření má smysl při podpoře 35 tisíc, a ne dva tisíce
Názory
