Přeprava Suezem je opět v ohrožení, hrozí růst cen
Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Celých dvanáct procent světového obchodu se uskutečňuje skrze Suezský průplav. Jenže přeprava tímto kritickým bodem je nyní opět v ohrožení. Jemenští povstalci, Húsíjové, totiž prostřednictvím dronů a střel napadají – či se o to snaží – obchodní plavidla v Rudém moři.
Globálně nejvýznačnější námořní přepravci proto dále již svá plavidla do Rudého moři nepouštějí. Ta tak volí buď přestávku v plavbě, nebo nákladnější trasu, když obeplouvají Mys Dobré naděje v Jižní Africe. Tato o sedm až deset dní delší námořní cesta samozřejmě přepravu prodražuje.
Putin umně využívá geopolitických rozporů uvnitř Evropské unie a Unie s USA, domnívá se profesorka politické ekonomie na University of Cambridge Helen Thompsonová. „Původně se snažil snížit význam Ukrajiny při přenosu plynu. To se mu sice nepovedlo, ale Evropu se mu podařilo rozdělit,“ vysvětluje Thompsonová v rozhovoru pro Bloomberg.
Kde se vzala závislost Evropy na ruském plynu? V suezské krizi padesátých let, tvrdí profesorka ekonomie z Cambridge
Názory
V krajním případě dalšího vystupňování útoků Húsíjů hrozí zásadnější narušení světových přepravních toků a mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. To může alespoň v jistých segmentech zboží zesílit či obnovit inflační tlaky. Situaci problematizuje to, že jemenští povstalci zjevně vytvářejí určitou alianci se somálskými piráty, kteří se od letošního listopadu v Rudém moři a v Adenském zálivu opět výrazně aktivizují.
Zároveň hrozí rozšíření probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Húsíjové už letos v listopadu vystupňovali své hrozby plavidlům s vazbou na Izrael, když je označili za své „legitimní cíle“. Izraelský přístav Eilat leží na břehu právě Rudého moře.
S Íránem v zádech
Nyní jemenští povstalci v té souvislosti tedy stupňují intenzitu svých útoků na plavidla v Rudém moři. Podporuje je Írán, jenž rovněž podporuje Hamás. Například před čtyřmi lety Húsíjové svými drony napadli saúdskoarabská ropná zařízení, největší na světě, a vyvolali tak napětí na globálním trhu s ropou. I nyní je jedním z jejich cílů bezesporu narušit mezinárodní ekonomiku a obchod.
Americké námořnictvo včera sestřelilo hned čtrnáct jednocestných dronů, které vzlétly z území v Jemenu pod kontrolou právě Húsíjů. Již v pátek oznámil dánský Maersk, druhý největší světový námořní přepravce, že jeho plavidla se budou Rudému moři vyhýbat. Připojil se také německý přepravce Hapag-Lloyd. Včera se přidali další světově významní námořní přepravci, a to italsko-švýcarská společnost MSC Mediterranean Shipping a francouzská CMA CMG. První z nich představuje vůbec největšího světového námořního přepravce.
Britský šéf diplomacie David Cameron prosazuje použití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny. "Bude to, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo," řekl Cameron na bezpečnostním fóru ve Washingtonu.
Putinovy peníze patří na Ukrajinu. Cameron vyzval k využít zisků ze zmrazených ruských aktiv
Politika
K útokům na plavidla dochází od listopadu, v posledních dnech však jejich intenzita narůstá do nezvladatelné úrovně. Proti útokům v Rudém moři zasahuje vedle amerického také britské námořnictvo. Případné rozšíření konfliktu by mělo potenciálně vysoce nepříznivý efekt na světové finanční trhy a na globální ekonomiku. A to ještě nad rámec vlastního – rovněž nepříznivého – efektu narušení mezinárodních obchodních toků, plynoucího z nutnosti obeplouvat Mys Dobré naděje či se jinak vyhýbat Rudému moři, a tedy Suezskému průplavu.
Situaci komplikuje zvýšená aktivita zmíněných somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují. Zato tam ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša vzkvétá burza, na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější.
Zřejmě nejde o náhodu. Objevují se totiž případy, kdy Húsíjové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují zajímání posádek obchodních plavidel.
