Prigožinova vzpoura je vážným ohrožením Putinovy autority a celého režimu, tvrdí analytik Valvoda
Vzpoura předáka soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina proti ruskému vojenskému velení je zatím nejvážnějším ohrožením a podkopáním autority prezidenta Vladimira Putina a celého režimu, ať už dopadne jakkoliv. Uvedl to ředitel Prague Civil Society Centre Rostislav Valvoda. "Je to rozhodně převratná událost, která bude mít dalekosáhlé a dlouhodobé důsledky. A to při jakémkoliv scénáři," uvedl analytik, který v minulosti působil jako vedoucí východoevropských projektů organizace Člověk v tísni. Byl také jedním z iniciátorů Fóra občanské společnosti EU-Rusko.
Prigožin, který se svou soukromou vojenskou skupinou bojoval na Ukrajině, se podle dostupných informací stáhl zpátky do Ruska, s přehledem přebral kontrolu nad Rostovem na Donu a dál táhne na Moskvu. Rostov je přitom neuralgickým bodem ruských sil, odkud řídí vojenské operace na Ukrajině, zmínil Valvoda. "Je s podivem, že Prigožin, byť disponuje velmi efektivní jednotkou vybavenou technikou, tak snadno dobyl toto milionové město," dodal.
Putin v dnešním projevu označil vzpouru wagnerovců za zradu Ruska a řekl, že její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Prigožin následně prohlásil, že on ani jeho jednotky se Putinovi nevzdají a šéf Kremlu se podle něj hluboce mýlí, když je označil za zrádce.
Valvoda míní, že situace je nyní buď, anebo. "Buď Prigožin vyhraje, nebo bude zlikvidován," uvedl. Záleží nyní na tom, jaké akce ruské armády i Národní gardy budou po ostré Putinově rétorice následovat. A také, jak tento konflikt změní atmosféru v ruské společnosti a její postoj k Putinovi. "Ať to dopadne jakkoliv a i když Prigožin bude zlikvidován, i tak se z toho Putin bude zřejmě dlouho vzpamatovávat. V minulosti sice prokázal velkou schopnost vzpamatovat se i z velkých otřesů, ale tento je zatím nejvážnější," řekl.
Směrem na Moskvu v sobotu v odpoledních hodinách mířily konvoje žoldnéřů Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina, který se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o "dýce vražené do zad" a ozbrojené vzpouře. Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Prigožin to vzápětí potvrdil a později média uvedla, že se wagnerovci stahují z jihoruského Rostova na Donu, který obsadili v noci z pátku na sobotu. Dohodu pozdě večer potvrdil i Kreml. Oznámil také, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
Konec postupu na Moskvu. Prigožin se dohodl s Lukašenkem, členové Wagnerovy skupiny nemají být stíháni
Politika
Střednědobě bude mít podle něj dění zásadní dopad na dění na ukrajinské frontě. "I pokud je to jen scénář, že je to poslední Prigožinův zoufalý pokus se zachránit, je to hluboké a vážné narušení autority. Celá logika putinovského režimu je postavena na tom, že všichni 'pod' se bojí toho 'nad'," uvedl Valvoda. Povede to podle něj v chaosu v armádě a může to ovlivnit vůli bojovat. "Velmi bych se divil, kdyby toho Ukrajinci nějakým způsobem nevyužili," míní.
Zprávy novinářů z Kremlu podle Valvody hovoří o tom, že tamní administrativa byla z vývoje v šoku. "Že jsou ztraceni a nevědí, co dělat. Je to taková hodně panická a krizová reakce. Je to něco, co je rozhodně zaskočilo," míní. Ruské sdělovací prostředky stojí za Putinem a proti Prigožinovi. "Oficiální linie proti Prigožinovi je velmi jednoznačná, občané se dozvídají, že se děje ozbrojená vzpoura," uvedl.
V reakci na zničení Kachovské přehrady rostou světové ceny pšenice či kukuřice. Tento podle všeho ruský útok na ukrajinský civilní cíl je pohromou pro ukrajinské zemědělství, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Útok na Kachovskou přehradu je pohromou pro ukrajinské zemědělství i ceny pšenice
Názory
Rusko, respektive Sovětský svaz, pamatuje několik úspěšných i neúspěšných pokusů o násilné převzetí moci. Při nenápadném puči 7. listopadu 1917 ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů. U moci vydrželi více než 70 let.
V srpnu 1991 se v tehdejším Sovětském svazu hrstka konzervativních komunistů pokusila o státní převrat ve snaze zastavit reformy prezidenta Michaila Gorbačova a zabránit rozpadu sovětského impéria. Akce pučistů v čele s viceprezidentem Gennadijem Janajevem skončila po třech dnech fiaskem. Vedla k zákazu sovětské komunistické strany a nepřímo způsobila rozpad SSSR. Hrdinou dne se stal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, který se postavil do čela spontánního odboje proti pučistům.
O dva roky později čelil pokusu o převrat i Jelcin, který v září 1993 rozpustil po vleklých sporech Nejvyšší sovět (parlament), který byl zvolen ještě v sovětských dobách, a Sjezd lidových poslanců. Politická krize vyústila v krvavé střetnutí mezi projelcinovskými silami a obránci parlamentu, které si nakonec vyžádalo podle vládních odhadů 187 obětí. Západ tehdy vyjádřil plnou podporu Jelcinovi, který z konfliktu vyšel posílen.
