Přihláška podána. Finsko a Švédsko míří do NATO. Erdogan je kritický, ale nebrání se jednat
Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
Šéf aliance a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali a prohlásili, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců.
Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.
Finsko se rozhodlo vstoupit do NATO, Turecko má výhrady a Rusko je proti
Politika
Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg dnes ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.
Proces přijetí Švédska do Severoatlantické aliance podle švédské premiérky Magdaleny Anderssonové nebude trvat déle než rok. O vstup země oficiálně zažádá během několika dní. 
To nejlepší pro Švédsko je vstoupit do NATO, říká švédská premiérka
Politika
O zahájení vstupní procedury v Bruselu jednali velvyslanci členských zemí, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. „Neříkáme, že se nemohou stát členy... Ale chceme dosáhnout dohody,“ citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila dnešní shodu ambasadorů. Erdogan prohlásil, že Turecko žádalo skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.
Například Kanada naproti tomu vzkázala, že ratifikaci přihlášky zvládne za několik dní od jejího obdržení. „Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme náš úkol rychle,“napsala zase na twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Vstup Finska a Švédska do aliance již dříve podpořily i další pobaltské země.
[[Twitter status: https://twitter.com/kajakallas/status/1526812039066357761?s=20&t=acBsigpIUFpSE35ebTp8Kw]]
Americký prezident Biden uvedl, že se těší na spolupráci s Kongresem a aliančními spojenci „s cílem rychle dostat Finsko a Švédsko do nejsilnější obranné aliance v dějinách“. O věci bude ve čtvrtek v Bílém domě jednat s finským prezidentem Saulim Niinistö a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.
Debata na téma přihlášek do NATO se očekávala také před dnešním setkáním amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s šéfem turecké diplomacie Mevlutem Cavusogluem. Biden ujišťoval, že USA počítají s bezpečnostní spoluprací s dvojicí severských států i během projednávání jejich přihlášek do NATO.
„Těším se, že velmi brzy přivítáme Finsko a Švédsko v naší rodině NATO,“napsal britský premiér Boris Johnson. Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský označil zájem o vstup severských zemí do aliance za historický milník. „Česko bude vnitrostátně usilovat o co nejrychlejší dokončení ratifikačního procesu jejich přistoupení,“ dodal.
[[Twitter status: https://twitter.com/BorisJohnson/status/1526859917252083712?s=20&t=QhCKHJRzJrcqVjZjCYdc6g]]
[[Twitter status: https://twitter.com/JanLipavsky/status/1526829816510545920?s=20&t=dIfCn8Aa59BdwgfhLVlszw]]
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová řekla, že přístup obou zemí bude rychlejší také díky tomu, že podaly přihlášky společně. „V tom, že Švédsko a Finsko jdou ruku v ruce, je jejich síla,“ řekla švédské agentuře TT.
Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.
Stockholm a Helsinky se budou muset přidat nejen k závazku o kolektivní obraně, ale rovněž k financování rozpočtu aliance, který činí zhruba 2,5 miliardy dolarů ročně (bezmála 59 miliard korun).
Prezidentské klání je jiné než běžný politický boj. O ideje a sliby tu jde ještě méně než u ostatních voleb. Naopak alfou a omegou je věhlas kandidáta. Babišova cesta karavanem tak je daleko spíš turné slavného zpěváka či herce, na kterém lze dostat jeho knihy a kšiltovky zdarma. A jestli jej půjdou nakonec návštěvníci estrády volit, to s Babišem vlastně vůbec nebude souviset. 
Stanislav Šulc: Babiš lže jen trochu. Jeho jízda karavanem kampaní skutečně takřka není
Názory
