Přípravy na letní ofenzivu. Rusové plánují poslat na frontu statisíce vojáků
Rusko připravuje nové uskupení o velikosti zhruba 100 tisíc vojáků a není vyloučeno, že ho plánuje použít při možné letní ofenzivě, sdělil podle serveru RBK-Ukrajina velitel ukrajinských pozemních vojsk Oleksandr Pavljuk.
Ruský investigativní portál Vjortska pak napsal, že podle jeho zdrojů plánuje ruské ministerstvo obrany v nejbližší době vyslat do války dalších 300 tisíc lidí, především rezervistů, ale možná i branců, kterým skončí základní vojenská služba.
Ruský režim přestal lhát. Válku na Ukrajině už konečně označil za válku. Zároveň dodal, že doposud to válka nebyla, ale že akce Západu jsou natolik zásadní, že je potřeba postoupit do další fáze a začít tedy skutečně konečně válčit. Oznámení přichází ve chvíli, kdy Západ nabírá prostředky pro Ukrajinu, a naopak Rusko přichází o značný penězovod. Takže to je příprava na mobilizaci, nic víc.
Stanislav Šulc: Konec lží. Válka je skutečně válka. A bude mobilizace
Názory
Podle Pavljuka není vyloučeno, že Rusové do léta nashromáždí dostatek sil a přejdou v jedné z oblastí fronty do ofenzivy. „Jsou to zatím ty nejhorší prognózy,“ uvedl. „Ruské plány neznáme úplně přesně. Je ale známo, že (Rusové) vytvářejí uskupení o více než 100 tisíc vojácích. Není to nutně kvůli nové ofenzivě, možná, že ho využijí k doplnění svých jednotek ztrácejících bojeschopnost,“ sdělil také velitel pozemních vojsk.
Podle ruského portálu Vjorstka je pak možné, že Rusko vyhlásí novou mobilizaci. Podle jeho zdrojů bude také nejspíše vyvíjen tlak na brance, aby podepsali kontrakt s armádou.
Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta proti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety. 
Čínské plány. Země zvýší výdaje na obranu, sjednocení s Tchaj-wanem už nemá být mírové
Politika
Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. S Pašinjanem v Jerevanu jednal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž vyzval k dosažení dohody o normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Baku.
Další konflikt na obzoru? Napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem roste
Politika
