Pro Putina nejsou Ukrajinci svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů, říká ruský umělec
Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin „myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů“.
Když válka na Ukrajině před téměř rokem začala, řekl Litvin o Putinovi, že se chová jako „terorista a násilník, který chce, aby ho Ukrajina milovala, jenže ona ho ráda nemá, takže chce Ukrajinu znásilnit“. Chce být carem, imperátorem, říká aktivista o ruském prezidentovi dnes. Putin chce podle něj ukázat, kdo je na Ukrajině pánem. „Kam až to zašlo? Co všechno už Rusko udělalo? Myslím, že Putin bude chtít pokračovat ve válce až do své smrti,“ dodává.
Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak vypadala očima českých i světových fotografů:
Jasné podle Litvina je, že ruský režim nečekal, že válka v sousední zemi potrvá tak dlouho. „Chtěli udělat vítěznou přehlídku v Moskvě loni 9. května, jakože na počest druhého vítězství nad fašisty. To jim nevyšlo. Ukrajinská armáda je silná. Bojují za nezávislost své země a za svobodu. A my při nich stojíme,“ uvedl Litvin.
Rusové v Česku, kterým nejsou lhostejné životy Ukrajinců, pořádají již celý rok velké množství politických i občanských akcí. Snaží se rovněž na Ukrajinu posílat peníze, ale i generátory či další potřebné věci.
Před rokem, pár dní po ruské invazi na Ukrajinu, jsme válečnou situaci rozebírali s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šándorem. Tehdy Šándor tvrdil, že Rusové během prvních dnů sice nedosáhli cílených výsledků, nicméně nepředvedli všechno, co dovedou. Za poslední rok toho už předvedli mnohem víc. Zničili ukrajinskou energetickou infrastrukturu, mohutně mobilizovali. Především však ukázali, jak dokážou bez mrknutí oka obětovat tisíce vlastních vojáků. Jaká je podle Šándora situace na bojišti nyní, kdy Rusové podnikají na Donbase rozsáhlou ofenzivu?
Andor Šándor: Ukrajina nikdy nezíská Krym zpět. To by byla třetí světová válka
Leaders
„Pořádáme rovněž i nejrůznější vzdělávací a kulturní akce pro ukrajinské děti a ženy. Doučování několika předmětů. Jsou tady většinou bez otců, bez kamarádů. Snažíme se jim pomoci začlenit se do českých škol. Ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Akademickým centrem Borise Němcova pořádáme rovněž kurzy češtiny pro ukrajinské ženy,“ vypočítává Litvin.
„Na začátku to byl šok, ale dnes když vidíme, jak pomáhá celý svět, tak chceme i my ukázat, že Rusové tady žijící společně jako Evropané, ale i celý svět stojí po boku Ukrajinců,“ dodává ruský umělec, který v minulosti v Česku pořádal několik akcí na podporu politických vězňů v Rusku i v Bělorusku.
Jen jednou se mu podle jeho slov poslední dobou stalo, že se na něj Ukrajinci obořili kvůli tomu, že mluví rusky. „Bylo nás asi osm a byli jsme v jedné ukrajinské restauraci, kde jsme měli schůzku pražského protiválečného výboru. Mluvili jsme rusky a hovořili jsme o akcích, které budeme pořádat. Vedle nás seděly tři ukrajinské dívky, které se na nás obrátily s tím, proč mluvíme rusky, co tady děláme, že jsme v ukrajinské restauraci a že je válka,“ vypráví ruský aktivista, který pochází z Moskvy.
Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.
Zásadní rána. Agentura Moody's poslala úvěrový rating Ukrajiny do spekulativního pásma
Money
„Jejich reakci chápu, je to normální. Zastala se nás ale majitelka restaurace, která mě zná a která jim vysvětlila, kdo jsme. Chodím do té restaurace tak jedenkrát týdně, protože tam dobře vaří. A její majitelka je také skvělá,“ dodává Litvin.
Putin podle něj už od začátku válku podává jako konflikt, ve kterém Rusko nebojuje s Ukrajinou, ale s celý světem. A pokud jde o podporu ze strany ruské veřejnosti, politologové říkají, že kolem 20 procent Rusů je proti válce, zatímco 80 procent Putinovu politiku podporuje, uvedl Litvin.
„Teď nejspíš nastane nějaké nové válečné stadium, pak od března, od dubna, uvidíme. Nikdo neví, co bude. Nově zvolený český prezident Petr Pavel říká, že ještě letos válka potrvá, ale pak už by mohla skončit. Tak mu zkusme věřit, on je generál,“ uzavírá.
