Pro úspěšnou ofenzivu Ukrajiny by západní pomoc musela být násobná, říká vojenský odborník
Současná podoba války na Ukrajině naznačuje podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany stagnaci a ztrátu operačního tempa na obou stranách. Aby Kyjev mohl uskutečnit úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, uvedl Petráš.
Současný stav na frontě je podle odborníka stavem, na který se musí nahlížet z úhlu dostupných informací o jedné i druhé straně. „Pokud jde o ruskou stranu, stále se jen spekuluje o tom, co je vlastně konečným cílem této operace. Je potřebné si říci, že pokud mělo a má kremelské vedení za cíl obsazení většinového území Ukrajiny, pak je dosavadní vývoj operace pro ruské armádní velení naprostým neúspěchem. Pokud však je klíčovým strategickým cílem operace ovládnutí východní a jihovýchodní části Ukrajiny, tedy především oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami, pak je vývoj pro ruskou stranu příznivý,“ uvedl Petráš.
Obrana okupovaného území by v tomto případě byla ze strany Ruska podle experta prezentována jako schopnost ruských sil prosadit svou přítomnost a zamezit Ukrajině v další činnosti při osvobozování obsazeného území. To by podle něj za současné situace mělo i svou logiku, a to je i důvod, proč řada vojenských odborníků zdůrazňuje, že obrana je nejsilnější formou války. "Čili reakce na stávající patovou situaci by mohla naznačit, o co vlastně Rusku na Ukrajině jde. Ovšem domnívat se, že Ukrajina v průběhu zimy nějakým zásadním způsobem vytlačí ruské jednotky z okupovaných území, by bylo hodně optimistické,“ uvedl odborník.
Je velmi důležité, aby Evropa neupadla zpět do své nerozhodnosti, řekl unijním lídrům na summitu v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu prostřednictvím videokonference. Prezidenti a premiéři EU si podle něj uvědomují, že není čas na polovičatá opatření nebo váhání. Evropa vždy dělala silná rozhodnutí a následně je i prováděla, uvedl ukrajinský prezident s tím, že je vděčný za takovou sílu v Evropě.
Zelenskyj: Putin letos nic nezískal, Evropa nesmí upadnout do nerozhodnosti
Leaders
Stále podle něj platí, že bez podstatné západní pomoci může Ukrajina nanejvýš doufat, že zachová to, co dosud bránila. Dosti těžké bude podle něj i představit si, že by v roce 2024 provedla bez výrazné západní pomoci rozsáhlou protiofenzivu. „Brzy by proto mohl být Kyjev nucen vstoupit do mírových vyjednávání na základě takzvané aktuální rovnováhy sil. Tato okolnost by představovala nepopiratelnou porážku pro Ukrajinu, ale také 'Pyrrhovo vítězství' pro Rusko. Aby Kyjev mohl realizovat úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, a v tuto chvíli se nezdá, že by spojenci k takovéto pomoci byli příliš nakloněni," uvedl Petráš.
To, co by ukrajinská armáda nejvíce potřebovala, podle něj poměrně výstižně popsal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ten nedávno nastínil hlavní faktory, které přinesly do konfliktu poziční válku a ztížily nebo znemožnily ukrajinské armádě vnést do konfliktu operační a strategickou iniciativu. Byly to především omezené schopnosti protivzdušné obrany Ukrajiny a nedostatek moderního letectva k zajištění vzdušné převahy a kontroly vzdušného prostoru. Také nízké počty tanků a těžkých obrněných vozidel v kombinaci se slabou palebnou silou dělostřelectva a raket k zajištění podpory pozemních operací. "V kombinaci se slabou schopností propojit velení operací na strategické, operační a taktické úrovni a stejně tak i limitující potenciál vojáků a personálu k zajištění obměny sil na frontě se Ukrajina dostává opět do těžké situace, jak řešit případnou jarní ofenzivu," uvedl Petráš.
