Problém kvůli sovětským památníkům. Rusové vydali zatykač na estonskou premiérku
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich „nepřátelské kroky vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu.
„Kaja Kallasová. Hledaná podle článku trestního zákoníku,“ uvádí se podle agentury TASS v ruské databázi hledaných osob. Na základě jakého článku byl zatykač vydán, databáze nesděluje.
Server Nastojaščeje vremja připomněl, že v listopadu 2022 doporučila pracovní skupina při estonské vládě odstranění nebo nahrazení 244 z 322 sovětských památníků v zemi. Ve stejné době šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin zadal vypracování zprávy o estonských plánech na demolici těchto památníků. Vyšetřovatelé měli především posoudit činnost osob zapojených do této iniciativy z hlediska ruského práva.
Kromě Kallasové se v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra ocitly desítky dalších politiků a činitelů z pobaltských zemí, včetně desítek poslanců lotyšského parlamentu, kteří schválili odstoupení od dohody s Ruskem o ochraně památníků, uvedl sever Mediazona. Podle TASS byl zatykač vydán na šéfa úřadu estonské vlády Taimara Peterkopa či litevského ministra kultury Simonase Kairyse.
Hlavně z pravicově-populistického tábora se i v Německu ozývají návrhy na to, aby největší evropská ekonomika opustila evropský blok. 
„Dexit“. Odchod z EU by Německo zruinoval, varuje vlivný politik
Money
Podle serveru Delfi bylo na ruský seznam hledaných osob v souvislosti s odstraňováním sovětských památníků zařazeno celkově přes 100 politiků a úředníků z východní Evropy, kromě pobaltských zemí též z Ukrajiny a Polska. Polská média zmiňují čtveřici Poláků, mezi nimi šéfa Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotra Hofmańského.
„Tito lidé jsou zodpovědní za rozhodnutí, která jsou v podstatě znevážením historie, jsou to lidé, kteří provádějí nepřátelské akce proti historické paměti, proti naší zemi,“ citovala agentura AFP z Peskovova prohlášení.
Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové je vydání zatykačů na pobaltské představitele „teprve začátek“. „Za zločiny před památkou osvoboditelů světa od nacismu a fašismu se musí odpovídat!“ uvedla na Telegramu.
Kallasová v reakci na ruský zatykač uvedla, že se jím nenechá umlčet a že jde o důkaz, že dělá správnou věc. „Budu i nadále důrazně podporovat Ukrajinu. Budu se i nadále zasazovat o zvýšení obrany Evropy,“ napsala na sociální síti X Kallasová, která v Evropě patří k nejvýraznějším zastáncům Kyjeva v jeho obraně před ruskou invazí.
[[Twitter status: https://twitter.com/kajakallas/status/1757401638963175880]]
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil zařazení Kallasové a dalších politiků na ruský seznam hledaných osob za čest. „Je to určitá pocta pro lidi, kteří podporují Ukrajinu a podporují boj dobra proti zlu,“ řekl Landsbergis agentuře BNS. Jakkoliv je rozhodnutí Moskvy spíše symbolické povahy, osoby zařazené na seznam by si podle něj měly napříště dobře rozmyslet, do jakých třetí zemí budou cestovat, aby se vyhnuly případnému vydání do Ruska.
Falšujete dějiny, zní z Ruska
Podle pobaltských států je Sovětský svaz v letech 1940 až 1941 a 1944 až 1991 okupoval. Moskva to odmítá, neboť se považuje se za osvoboditele tohoto území, a jakýkoliv jiný přístup pokládá za „falšování dějin“, což je v Rusku zločin, připomněla AFP.
I přes optimismus, který v poslední době zavládal při zprávách o růstu ekonomiky Ruska, čekají rozlohou největší zemi světa těžké časy. Pro server CNBC to uvedla generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Válečná ekonomika Ruska dlouho nevydrží. Jeho obyvatelé mají těžké časy, říká šéfka MMF
Money
Po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu začaly Estonsko, Lotyšsko a Litva odstraňovat sovětské památníky, které označily za symboly sovětské okupace. V srpnu 2022 tak estonské úřady rozebraly v pohraničním městě Narva sovětský památník, tank T-34 instalovaný na místo k 25. výročí vítězství ve druhé světové válce. Proti odstranění tanku se postavili někteří obyvatelé i starosta převážně ruskojazyčného města.
Pobaltské státy patří v Evropské unii i NATO k největším podporovatelům Ukrajiny. Čelí opakovaným vyhrůžkám Moskvy, mimo jiné za svůj přístup k ruské menšině. Obávají se rovněž možného ruského vojenského zásahu v Pobaltí.
V roce 2020 zahájila ruská kriminální ústředna vyšetřování českých představitelů v čele s bývalým starostou Prahy 6 Ondřejem Kolářem za jejich podíl na odstranění sochy sovětského maršála Koněva v Praze 6 v témže roce. Ruská ani pobaltská média nezmiňují, že by jejich jména přibyla na ruský seznam hledaných osob.
