„Těším se, až budeme těžit, těžit, těžit.“ Proč Amerika tolik chce ukrajinské nerosty?
Dramatické až hysterické scény kolem dohody o přístupu Spojených států k ukrajinským surovinovým zdrojům ilustrují, jak velký zájem má americký prezident Donald Trump o tyto nerosty. Jsou totiž důležité pro moderní průmysl a Spojené státy si odvykly je těžit.
Podle původního návrhu popsaného ve Financial Times má dohoda umožnit Spojeným státům přístup vlastně ke všem ukrajinským nerostným surovinám včetně ropy a plynu. Ovšem v tamním podzemí jsou i zajímavější nerosty.
Velká část Ukrajiny leží na Ukrajinském štítu, což je krystalická hornina, která vznikla před více než 2,5 miliardy let. Představuje jeden z nejstarších a nejstabilnějších kontinentálních bloků na Zemi. Geologické procesy při vzniku a dalším formování Ukrajinského štítu vytvořily příznivé podmínky pro vznik ložisek nerostných surovin včetně lithia, grafitu, manganu, titanu a prvků vzácných zemin.
Tyto suroviny jsou dnes rozhodující pro moderní průmysl a globální přechod na zelenou energii. Trumpův zájem o ně je tedy poněkud paradoxní, pokud uvážíme, že když americký prezident slyší o jakýchkoli „zelených požadavcích“, vidí rudě.
Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině a také sdílení zpravodajských informací s Kyjevem, píše Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.
USA obnovily vojenskou i zpravodajskou pomoc Ukrajině
Money
Zásoby kriticky významných surovin
Na Ukrajině se nacházejí ložiska 22 z 34 nerostných surovin, které za nezbytné pro energetickou bezpečnost označuje také Evropská unie.
Poptávka po těchto kritických nerostných surovinách prudce roste. Elektromobily, větrné turbíny, solární panely a systémy skladování energie vyžadují lithium, kobalt a prvky vzácných zemin, kterých má Ukrajina dostatek.
Cena lithia stoupla z 1500 dolarů za tunu v devadesátých letech 20. století na přibližně 20 000 dolarů za tunu v posledních letech. Očekává se, že poptávka se do roku 2040 zvýší téměř čtyřicetkrát, vypočítává geolog Munira Raji z britské Univerzity v Plymouthu.
Lithium pro své baterie potřebují elektromobily. Třeba elektromobil Tesla Model S vyžaduje pro baterie přibližně 63 kg vysoce čistého lithia.
Ukrajina má tři velká a pak další, menší ložiska obsahující desítky milionů tun lithiových rud. Odhady vycházejí z výzkumů často ještě ze sovětské doby. Takové záznamy mohou některá ložiska popisovat chybně, o jiných tehdejší geologové ani nevěděli. Navíc se u moderních těžebních technologiích – od lepších vrtacích souprav po nové metody loužení minerálů z vytěžené horniny – dá čekat, že z ložiska získají víc využitelného cenného kovu, než kolik bylo možné dříve.
Část ložisek ovšem leží na území okupovaném ruským vojskem a Ukrajina k nim už zřejmě nezíská přístup.
Z pohledu dlouhodobých investorů existuje ještě jedno riziko. Vědci usilovně pracují na vývoji materiálu, který by lithium v bateriích nahradil. Pokud se jim to povede, zájem o tento kov, a tedy i jeho cena, mohou opadnout.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Levné sodíkové baterie jsou zatím sprinteři, ale učí se předhonit drahé lithium i na jiných tratích
Zprávy z firem
Pro letadla i golfové hole
Zajímavý může být minerál rutil, jehož je Ukrajina celosvětově třetím největším producentem, reprezentuje 15,7 procenta globální těžby. Rutil je jednou z forem oxidu titaničitého a titan se z něj získává v průmyslových procesech. Vyrábět se z něj dají chemické reaktory, odolné letecké součástky, chirurgické nástroje a implantáty. Donaldu Trumpovi by se mohlo líbit, že se z něj dělají i golfové hole.
Ukrajina je rovněž šestým největším producentem železné rudy (s 3,2 procenta globální produkce) a sedmým největším producentem manganové rudy (3,1 procenta světové těžby), s tím, že její nevytěžené zásoby na jižním svahu Ukrajinského štítu jsou možná největší na světě. Drtivá většina vytěženého manganu se využívá při výrobě oceli a kovových slitin.
Ukrajina také má v Evropě největší zásoby uranu klíčového pro jadernou energetiku a jaderné zbrojení.
Samostatnou kapitolou jsou ložiska prvků vzácných zemin. Název je trochu zavádějící, geologové obvykle připomínají, že se nevyskytují vzácně, ale rozptýleně, takže pro jejich získání je nutné zpracovat velké množství vytěženého materiálu. Těchto prvků s exotickými názvy je celkem 17, Ukrajina je známá tím, že má k dispozici významná ložiska zejména neodymu a dysprosia. Oba prvky mají podobné vlastnosti, používají se i ve společné směsi, která se hodí třeba pro výrobu odolných slitin nebo silných magnetů využitelných v zelené energetice.
Další prvky vzácných zemin se používají při výrobě laserů nebo polovodičů, jiné zase jako katalyzátory chemických reakcí.
Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.
České sny o zbohatnutí na lithiu dostávají trhliny. Stačí recyklovat stávající baterie, soudí BASF
Zprávy z firem
Doma by to přišlo draho
Také ve Spojených státech se všechny zmíněné významné suroviny najdou. Jenomže jejich těžba a zpracování stojí víc peněz vzhledem k americké dražší pracovní síle a také kvůli přísnějším ekologickým předpisům. A tak je Amerika z velké části dováží. Především z Číny, která výrobě, zpracování a exportu kritických nerostů ve světě dominuje.
Pokud tedy USA získají přístup k ukrajinským nerostným surovinám, sníží svou závislost na Číně. Což se jim v současné rozbíhající se obchodní válce bude docela hodit. A k ukrajinským surovinám se teď Spojené státy dostanou snáze než k těm grónským nebo kanadským, o které taky mají zájem.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě. Grónský premiér Múte Egede následně oznámil, že svolá lídry stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj vůči Trumpovi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Trump o záměru připojit Grónsko ke Spojeným státům hovořil už dříve.
Spojené státy Grónsko anektují, řekl Trump Ruttemu
Politika
