Půl milionu kusů munice na Ukrajinu. Česká iniciativa počítá s dodávkami za 50 miliard
Díky české muniční iniciativě dorazí během července a srpna na Ukrajinu 100 000 kusů munice, oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich už přispělo. Znamená to, že financí je dost na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno půl milionu kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur, doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025," řekl v Bruselu Lipavský. „Mohli bychom dodat ještě letos až 800 000 kusů, kdybychom měli peníze,” dodal. Češi jsou podle něj v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si české iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují.
Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, uvedl již na konci června premiér Petr Fiala.
Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. "Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme," prohlásil šéf české diplomacie. Připomněl v této souvislosti i další ruské aktivity a hybridní či jiné útoky z posledních týdnů, ale i let, například nedávné zadržení cizince podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, za kterým stálo
Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na konferenci v Praze po druhých mezivládních konzultacích to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice.
Češi budou vyrábět munici přímo na Ukrajině. Pomůže s tím firma Sellier & Bellot
Zprávy z firem
Patnáct a dost
„Po schengenském prostoru se pohybují stovky ruských agentů, jde o jasnou bezpečnostní hrozbu,” uvedl Lipavský. Právě i z tohoto důvodu Česko již několik měsíců prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenském prostoru. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný už nepředpokládá, že by zbývající tři země, které iniciativu zpočátku podpořily, nakonec dodaly i finance. „My jsme ale rádi, že náš systém shledalo důvěryhodným 15 států z Evropy a Severní Ameriky a že do někoho vkládají své finanční prostředky,” uvedl Kopečný. Které země se nakonec do české muniční iniciativy nezapojí, nechtěl prozradit, podle informací ČTK je ale mezi nimi například Francie.
Ukrajina se potýká s nedostatkem lidské síly, obrovskou přesilou a nerovnoměrnou mezinárodní pomocí. Doufá ale, že strategickou výhodu proti Rusku najde v opuštěných skladech nebo ve sklepích továren. Ve stovkách tajných dílen vznikl ekosystém laboratoří, které využívají inovace k vytvoření armády robotů. Ti mají zabíjet ruské vojáky a chránit zraněné Ukrajince na frontě i mimo ni, píše agentura AP.
Ukrajinské startupy nahrazují nedostatek lidí v armádě. Na frontě tak bojují roboti a drony
Zprávy z firem
Dronová velmoc
V současné době jsou podle Kopečného nejvíce potřeba právě zejména peníze. Teprve když je Česko, které v systému funguje jako koordinátor, má k dispozici, mohou začít reálná obchodní jednání, co se kde bude kupovat.
„Vzhledem k tomu, že munice bude nyní dodána do konce roku a že většině států trvalo tři nebo i čtyři měsíce, než poslaly své finanční příspěvky, je jasné, že musíme nyní okamžitě začít jednat o tom, co se bude dít od ledna,” řekl vládní zmocněnec. „Kdybychom se na to začali ptát až v zimě, tak zase budeme mít mezeru X měsíců, během kterých budou mít Ukrajinci podstatně menší množství toho, s čím střílet,” dodal.
Česko nyní nepředpokládá, že by se k iniciativě přidaly ještě další země. Spíše doufá, že nynější partneři budou chtít v tomto způsobu pomoci Ukrajině pokračovat. „Chceme, aby byl náš systém udržitelný a dlouhodobě fungující,” zdůraznil Kopečný. Ukrajinci nyní podle něj nejvíce potřebují právě dělostřeleckou munici, protivzdušnou obranu a drony. „S tím třetím si dokážou poradit relativně dobře sami. Největším producentem dronů, dá se říct i na světě, je nyní právě Ukrajina. Jsou tam stovky firem, které produkují FPV drony, a ta spotřeba je ohromující. Letos by se to mělo přiblížit k jednomu milionu kusů,” dodal.
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Průzkum: S Ruskem by jednala téměř polovina Ukrajinců. Věří, že jej mohou porazit na bojišti
Politika
