Putin je diktátor, paranoik a lže vám, napsal prokremelský web Lenta. A nebyl to hack
„Vladimir Putin se proměnil v ubohého diktátora a paranoika“, „Putin rozpoutal jednu z nejkrvavějších válek 21. století“ nebo „Putin lhal o ruských plánech na Ukrajině“. To si ke svému překvapení mohli několik minut číst návštěvníci ruského prokremelského zpravodajského webu Lenta.ru. Ke článkům – zveřejněným na Den vítězství Sovětů nad nacismem před 77 lety – se přihlásili dva ze členů redakce webu a poté je zase stáhli, napsal server BBC na své ruskojazyčné verzi.
Na Rusy uctívaný Den vítězství 9. května se na stránkách prokremelského serveru Lenta.ru objevilo více než deset článků, které kritizovaly prezidenta Vladimira Putina a válku proti Ukrajině. A to s velice ostrými titulky: „Putin rozpoutal jednu z krvavých válek 21. století“, „Zelenskyj se ukázal být chladnější než Putin“, „Ruská elita má bezvýznamnou slabou vůli“, „Vladimir Putin se proměnil v ubohého diktátora a paranoika“, „Ministerstvo obrany lhalo příbuzným zabitých na křižníku Moskva“ a podobně.
První varianta vysvětlení spočívala v tom, že jde o hackerský útok. Ale nebyl – odpovědnost za krátkodobé zveřejnění převzali dva zaměstnanci – vedoucí ekonomického oddělení Jegor Poljakov a redaktorka Alexandra Mirošnikovová, kteří podobu stránky uložili do archivu. V prohlášení uvedli, že zveřejnění má sjednotit odpůrce války „bez ohledu na jejich názory“, uvedla ruskojazyčná BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že země zvítězí nad Ruskem, jeho ruský protějšek stále trvá na tom, že invaze na Ukrajinu odsuzovaná většinou civilizovaného světa bylo správné rozhodnutí. Oba se tak vyjádřili dnes, v Den vítězství nad nacismem v roce 1945, který se v bývalých státech Sovětského svazu slaví o den později než v západních zemích. Putin opět zkresluje historii, potvrdila se nutnost jednoty Západu vůči agresorovi, uvedl v reakci český premiér Petr Fiala (ODS).Vyhráli jsme v roce 1945, vyhrajeme i nyní, prohlásil Zelenskyj ke Dni vítězství. Putin obhajoval invazi
Politika
Vedení redakce články posléze rychle odstranilo. Kritické články začínaly prohlášením, že „materiál nebyl dohodnut s vedením“ a Putinova administrativa by server za oficiální zveřejnění potrestala.
Lenta.ru je oblíbeným zdrojem informací pro Rusy a zůstala jím i poté, co celá redakční rada serveru v čele s Galinou Timčenkovou byla nucena opustit svá místa v roce 2014 uprostřed ruské anexe Krymu a nepřátelských akcí na východní Ukrajině. Redakční politika se poté radikálně změnila a web se stal loajální k úřadům, podotkla BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin v Moskvě přednese u příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který bude ve světě ostře sledován s ohledem na další vývoj války na Ukrajině. Přes ekonomické dopady na zemi za ním Rusové stojí a jeho preference stále stoupají.Moskva slaví konec 2. světové války. Naznačí Putin, jak se bude vyvíjet invaze na Ukrajinu?
Politika
„V tuto chvíli to nekomentujeme,“ řekl agentuře RIA Novosti v reakci šéfredaktor Lenta.ru Vladimir Todorov. „Ještě jednou se omlouvám, je to velmi stresující,“ dodal, aniž by upřesnil, co tím myslel.
Na sociálních sítích je incident již přirovnáván k protestu, které uskutečnila dříve televizní novinářka Marina Ovsjannikovová. V polovině března narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televizní stanice Pervyj kanal. V hlavním vysílacím čase se objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou“.
Ovsjannikovovou poté zadržela policie a byla jí udělena pokuta 30 tisíc rublů (asi 6700 korun). Novinářku, která byla policí obviněna z „diskreditace armády“, posléze do svých služeb najal německý deník Die Welt.
Na sankčním seznamu Evropské unie se s největší pravděpodobností ocitne i někdejší ruská gymnastka Alina Kabaevová. Předsedkyně správní rady mediální skupiny National Media Group je totiž údajně velmi blízko Vladimiru Putinovi, upozorňuje agentura Bloomberg.Unie chce uvalit sankce na přítelkyni Putina. Šéfka mediálního holdingu pobývá ve Švýcarsku
Politika