Putin nabírá vojáky. K povinné službě jich má být povoláno 133 tisíc
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133 tisíc lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.
„Od 1. října do 31. prosince 2024 povolat k vojenské službě 133 tisíc občanů Ruské federace ve věku od 18 do 30 let, kteří nejsou v záloze a kteří nejsou osvobozeni od vojenské služby,“ uvádí se ve výnosu, zveřejněném na úředním webu. Stejným výnosem prezident nařídil propustit z ozbrojených sil vojáky a námořníky, kteří brannou povinnost splnili.
Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.
Povolávací rozkazy zůstanou v papírové podobě, přestože úřady dříve avizovaly rozesílání elektronických předvolání. Proti rozhodnutí odvodových komisí se bude možné odvolat, řekl dnes novinářům zástupce náčelníka mobilizační správy generálního štábu, viceadmirál Vladimir Cimplanskij. S odesíláním odvedenců k výcviku a k jednotkám se počítá od poloviny října. Letos na jaře bylo k službě v ozbrojených silách povoláno 150 tisíc lidí.
V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 tisíc branců, na jaře 147 tisíc lidí.
Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání. Povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě nepopulární a mnozí se jí snaží vyhnout. Vojáci základní služby nemohou být legálně nasazení do bojů mimo Rusko - a generální štáb slibuje, že nebudou ani vysláni do "nových regionů", tedy do čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko předloni anektovalo, ale ve kterých se stále válčí.
Odvedenci byli v roce 2022 vyňati z tehdejší mobilizace, jejímž cílem bylo doplnit jednotky bojujících v sousední zemi. Přesto se však staly případy, kdy i vojáci základní služby v bojích zahynuli, utrpěli zranění či upadli do zajetí. Mnoha takových zajatců se podle Kyjeva zmocnily ukrajinské jednotky při výpadu do Kurské oblasti na západě Ruska. Ukrajina tyto zajatce pak měnila za své vojáky zajaté ještě během obléhání Mariupolu na počátku války. „Po ukrajinském útoku v Kurské oblasti se podzimní odvody stávají smrtelně nebezpečnými,“ komentoval situaci ještě v srpnu server Meduza působící v exilu.
Zejména na počátku války se v médiích také objevovaly zprávy o případech, kdy se vojenští velitelé snažili odvedence přimět k uzavření profesionálního kontraktu s armádou, který by je umožnil vyslat do bojů. V současnosti bojující jednotky doplňují hlavně dobrovolníci, nalákaní do armády sliby relativně vysokých výdělků, a také trestanci zverbovaní přísliby udělení milosti a propuštění na svobodu.
Moskva dosáhne splnění všech svých stanovených cílů, uvedl ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti druhého výročí mezinárodně neuznávané ruské anexe čtyř ukrajinských regionů, které jeho invazní vojska zčásti okupují. Šéf Kremlu podle serveru The Moscow Times také znovu ospravedlňoval ruské válečné tažení na Ukrajině, které ruské úřady nazývají speciální vojenskou operací.
Putin: Pravda je na naší straně. Západ Ukrajinu proměnil ve svou kolonii
Politika
Americký exprezident a nynější kandidát republikánů do Bílého Domu Donald Trump po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že, pokud se dostane znovu k moci, bude chtít vyřešit válku na Ukrajině spravedlivou dohodou. Podle tiskových agentur řekl, že chce na tom pracovat s Ruskem a s Ukrajinou. 
Trump se sešel se Zelenským. Válku vyřešíme spravedlivou dohodou, řekl
Politika
