Putin opět zkouší vyhladovět svět. Vinu svádí na Kyjev
Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru.
Zprovoznění obilného koridoru v červenci vedlo ke snížení globálních cen potravin, připomněla agentura AP.
V dopise generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi Moskva podle agentury Reuters napsala, že po sobotním útoku ukrajinských dronů na Černomořskou flotilu už není schopna garantovat bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Rusko také požádalo o jednání Rady bezpečnosti OSN, která by se podle něj měla incidentem v pondělí zabývat. Černomořskou flotilu.
Černomořská flotila je soustředěna v přístavu Sevastopol, jenž leží na ukrajinském poloostrově Krymu, který Moskva v roce 2014 anektovala v rozporu s mezinárodním právem. Rusko uvedlo, že se napadené lodě podílely na zajištění obilného koridoru.
Ruské ministerstvo v prohlášení uvedlo, že s ohledem na „teroristický čin” kyjevského režimu za účasti britských expertů proti lodím Černomořské flotily a civilním plavidlům podílejícím se na zajištění bezpečnosti obilného koridoru pozastavuje ruská strana svoji účast na plnění dohod o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Ministerstvo předtím informovalo, že útoky dronů byly z velké části odraženy a mírně poškozena byla ruská minolovka. Z výcviku ukrajinských vojáků, kteří se na útoku údajně podíleli, obvinila Moskva příslušníky britského námořnictva působící ve městě Očakov v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny.
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Svět si oddechl. Ukrajina i v době války sklízí a vyváží obilí
Money
Blokáda, která vyhladoví svět
Ruské ministerstvo zahraničí v samostatném prohlášení uvedlo, že po útocích na ruské lodě nemůže ruská strana zaručit bezpečnost pro nákladní lodě, které se účastní černomořské iniciativy. Od dnešního dne proto pozastavuje její realizaci na dobu neurčitou.
Organizace spojených národů uvedla, že je v kontaktu s ruskými úřady. „Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakéhokoliv jednání, které by ohrozilo černomořskou obilnou iniciativu, což je velmi důležité humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup k potravinám pro miliony lidí na celém světě,” uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
Dopady války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, a následné rostoucí inflace uvrhly do chudoby další čtyři miliony dětí ve východní Evropě a Střední Asii. Oproti roku 2021 žije nyní v chudobě o 19 procent více dětí, uvedl ve zprávě Dětský fond OSN (UNICEF). Studie zahrnuje data z 22 zemí regionu včetně Ruska, Ukrajiny, Běloruska, balkánských a kavkazských států a středoasijských republik.
Ruský vpád na Ukrajinu uvrhl do chudoby další čtyři miliony dětí, varuje OSN
Politika
Kuleba na svém účtu na Twitteru kromě obvinění Ruska z falešné záminky pro zablokování obilného koridoru vyzval všechny státy, aby požadovaly po Rusku, aby s vrátilo k plnění svých závazků. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po dnešních útocích na Krymu obvinil Rusko z „vydírání” a „vymyšlených teroristických útoků” na vlastním území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že pozastavení dohody o vývozu obilí ze strany Ruska vyžaduje silnou mezinárodní reakci OSN a skupiny velkých ekonomik světa G20. Rusko podle něj záměrně vyvolává potravinovou krizi a mělo by být z G20 vyloučeno.
Na základě dohody z letošního července mohla Ukrajina obnovit vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po invazi Ruska na Ukrajinu 24. února. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na 120 dní. Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths ve středu uvedl, že je „poměrně optimistický”, že dohoda o vývozu z ukrajinských přístavů bude po polovině listopadu prodloužena, upozornila agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v posledních dnech tvrdil, že ruské lodě koridor blokují.
Ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev zase uvedl, že Rusko je připraveno v příštích čtyřech měsících s pomocí Turecka dodat zdarma chudým zemím až 500 tisíc tun obilí, a nahradit tak dodávky ukrajinského obilí. Rusko si dlouhodobě stěžovalo, že část dohody, která měla umožnit přístup ruského obilí a hnojiv na světový trh, není dodržována.
Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu. Od podpisu dohody bylo z Ukrajiny vyvezeno několik milionů tun kukuřice, pšenice, slunečnicových produktů, ječmene, řepky a sóji. Podle nedávného prohlášení ukrajinského prezidenta Zelenského vyvezla země po uzavření dohody osm milionů tun potravin, z toho 60 procent do zemí Afriky a Asie.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Rusové čekají rekordní úrodu pšenice. Hladovějící svět má ale smůlu – na export obilí nepůjde
Trhy
