Putin přeruší útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě. Kromě toho spolu oba státníci hovořili také o potřebě míru a příměří na Ukrajině, uvedl podle Reuters Bílý dům v prohlášení. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem. Telefonát trval více než dvě a půl hodiny.
„Během rozhovoru Donald Trump předložil návrh, aby se znepřátelené strany zdržely po dobu 30 dnů útoků na objekty energetické infrastruktury. Vladimir Putin odpověděl kladně na tuto iniciativu a hned vydal ruským vojákům příslušný rozkaz,“ uvedl Kreml podle agentury TASS.
Kreml zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé. Putin také poukázal na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska“.
Ukrajinská telekomunikační společnosti Kyivstar vstoupí na americkou burzu Nasdaq prostřednictvím dohody se společností specializovanou na akvizice, tzv. SPAC, Cohen Circle Acquisition Corp. I. Hodnota největšího ukrajinského mobilního operátora bude 2,21 miliardy dolarů (50,6 miliardy korun). Oznámila to společnost Veon Ltd., která je mateřskou firmou ukrajinského operátora. Kyivstar bude první ukrajinskou společností obchodovanou USA.
Na americkou burzu Nasdaq míří ukrajinská společnost
Trhy
„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvádí se podle stanice Sky News v prohlášení k telefonátu, které obdržela od Bílého domu.
Jednání budou podle dokumentu zahájena okamžitě a uskuteční se na Blízkém východě. První rozhovory Američanů a Rusů a následně Američanů a Ukrajinců se uskutečnily v Saúdské Arábii.
Prezidenti podle Bílého domu rovněž hovořili obecně o Blízkém východě jakožto regionu „potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům“. Podle agentury Reuters se Trump a Putin také shodli, že by Írán nikdy neměl být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael.
Dalším tématem telefonátu byly otázky týkající se strategických zbraní a jak zabránit jejich šíření. „Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou spolupracovat s dalšími stranami s cílem zajistit co nejširší uplatnění,“ uvádí se v prohlášení.
Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské přínosy... To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Výměna zajatců
Putin dále informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, uvedl Kreml podle agentury TASS. Oba prezidenti se podle Kremlu dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínky pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.
Americký prezident Donald Trump zvažuje uznání ukrajinského Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem, za ruský, uvedl zpravodajský server Semafor. Bílý dům o tom podle něj uvažuje v souvislosti s mírovou dohodou, která by ukončila válku na Ukrajině, jež se už tři roky brání ruské agresi. Agentuře Reuters se nepodařilo tuto zprávu nezávisle ověřit a Bílý dům věc podle Semaforu odmítl komentovat.
Trump zvažuje, že uzná Krym jako ruský
Politika
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Západní firmy s návratem do Ruska nespěchají. Tamní úřady tvrdí opak
Zprávy z firem
