Putin s Trumpem rozhodují o válce a míru. A Evropa to má platit
To bude velká sláva: Trump s Putinem se brzy potkají nad dohodou o míru na Ukrajině. Nadšeně o tom píší ruská média. V Evropě zavládlo zděšení nad mocenskou hrou obou velmocí.
Středeční telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem překvapil celý svět. Kritici mluví o zradě Ukrajiny i Evropy, příznivci zdůrazňují důležitosti míru. Nadšení zavládlo v Rusku. „Hlavy států se včera během telefonického rozhovoru dohodly, že budou i nadále v kontaktu, budou směřovat k osobní schůzce a zároveň se shodly, že okamžitě vydají příslušné pokyny svým poradcům, aby zahájili odpovídající práci,“ uvedl Dmitrij Peskov pro státní agenturu TASS. Že se prezidenti navštíví, informoval i Trump na své síti Truth Social.
V Evropě, v předvečer očekávaného bezpečnostního summitu v Mnichově, zavládlo spíše rozpačité ticho. Státníci totiž čekají, že aktuální geopolitická hra má následující scénář: Trump s Putinem jako mítotvůrci dohodnou klid zbraní na Ukrajině, ta bude muset odevzdat část území Rusku, Trump si z toho možná vytáhne nějakou dodávku kovu, jak prohlašoval, a Evropa zaplatí náklady na poválečnou obnovu, ochranu hranic a bezpečnosti Ukrajiny a vyřešení situace ukrajinských utečenců.
Bloomberg Economics vypočítal, že ochrana Ukrajiny a rozšiřování vlastních armád by mohly hlavní evropské mocnosti stát v příštích deseti letech dalších 3,1 bilionu dolarů jen kvůli bezpečnosti. Podle Bloombergu bezpečnostní činitelé varují, že pokud Evropané nezajistí přesvědčivou odstrašující sílu, Putin pouze zesílí své snahy oslabit, a nakonec i rozbít jak EU, tak alianci NATO.
Bloomberg Economics se také zaměřil na náklady spojené s podporou Ukrajiny - obnovy válkou zničené země a její obrany a mobilizace vojenské odstrašující síly v Evropě proti další ruské agresi. Obnova ukrajinské armády by mohla stát přibližně 175 miliard dolarů během deseti let, v závislosti na stavu jejích sil v době dosažení dohody a rozsahu území, které bude třeba bránit. Mírová mise o 40 tisících vojácích by za stejné období stála asi 30 miliard dolarů, přičemž prezident Zelenskyj tvrdí, že bude zapotřebí mnohem více vojáků.
Evropo, plať a Ukrajino, ustup
Soukomá diskuse Putina s Trumpem nad válkou na území Evropy se nelíbí mnoha evropským lídrům. Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu - Trumpův ministr obrany Pete Hegseth totiž řekl, že si nedokáže představit Ukrajinu v NATO a že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014. Chtěl by ale místo toho po Evropě přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině jako bezpečnostní záruku. Podle Pistoriuse je příliš brzy na spekulace o možném nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině. Bylo by také naivní si myslet, že hrozba, kterou představuje Rusko, poleví po uzavření jakékoli dohody o míru na Ukrajině. Mírová dohoda neodstraní provokace ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina.
Deník Financial Times cituje vysoce postavené zdroje z EU, které očekávají, že americký prezident jim řekne, že musí zaplatit za obnovu Ukrajiny a nasadit tam vojáky k udržení mírové dohody, na jejímž vyjednávání by se nepodíleli. To bude reálný test pro jednotu Evropy, protože jednotlivé členské státy mají na věc různé názory.
Ve středu šest evropských zemí včetně Německa, Francie a Velké Británie uvedlo v prohlášení, na němž se podílela také Evropská komise, že je připraveno „posílit podporu Ukrajině“ a ctít závazek její „nezávislosti, suverenity a územní integrity tváří v tvář ruské agresi.“ A že Ukrajina a Evropa musí být zapojeny do jakýchkoli jednání.
Jako v casinu
Jednání mezi Trumpem a Putinem o Ukrajině poněkud ve stylu „o nás bez nás“ připomíná gamble. Podle New York Times analytici pochybují, že by Putin souhlasil se zastavením bojů, dokud nezíská ujištění, že alespoň některé z jeho širších požadavků budou splněny Ilya Graščenkov, analytik ruské politiky sídlící v Moskvě, uvedl, že hovor s Trumpem zpětně vykresluje Putinovo opakované zdvojnásobení sázky na válku na Ukrajině jako „úspěšnou sázku v kasinu“.
Rusko utrpělo na Ukrajině obrovské ztráty, ale vsadilo na to, že se nakonec změní globální paradigma a Západ unaví podpora této země, řekl Graščenkov. „Tato změna nastala a nyní není jasné, jak se tato sázka v budoucnu vyvine.“
Euforie v Rusku se promítla i na akciové trhy. Ruská burza ve čtvrtek rostla až o pět procent.
Americký prezident Donald Trump ve středu telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Státníci se dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví ve svých zemích, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu bezprostředně na to hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 
Trump telefonoval s Putinem, poté i se Zelenským. Zahájí jednání o ukončení války
Politika
