Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Putin zvýšil výdaje na armádu. Teď pořádá „hony na brance“

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 tisíc, uvedla státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně díky dobrovolným kontraktům s armádou.

Reklama

Experti předpokládají, že další mobilizace jako krajně nepopulární opatření nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září oznámil „částečnou mobilizaci“ asi 300 tisíc záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící proti Ukrajině, podle odhadů statisíce Rusů v branném věku odjely z Ruska.

Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl ruské redakci BBC, že se opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170 tisíc lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300 tisíc vojáků,“ prohlásil. Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.

Kreml něco říká a něco jiného činí 

Ministerstvo obrany podle TASS vysvětlilo zvýšení tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil „zvýšením hrozeb“, kterým Rusko čelí kvůli „speciální vojenské operaci“, tedy válce proti Ukrajině, a kvůli pokračujícímu rozšiřování Severoatlantické aliance, zvyšování počtu aliančních sil u ruských hranic a kvůli růstu potenciálu taktických jaderných sil NATO vzhledem k nastávající výměně asi 200 zastaralých amerických jaderných bomb na základnách v Evropě a v Turecku za modernější, vysoce přesnou verzi. V tak těžkých podmínkách se zvýšení počtu bojeschopných sil jeví být „adekvátní reakcí na agresivní činnost bloku NATO“, dodal TASS.

V polovině září velitel norských ozbrojených sil upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války proti Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje. „Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ řekl generál Eirik Kristoffersen po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu. Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co země v dubnu vstoupila do NATO, poznamenal tehdy předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.

Reklama

Ruský prezident Vladimir Putin

Putin neuzavře mír, dokud nebude znát výsledky prezidentských voleb v USA

Ruský prezident Vladimir Putin neuzavře mír na Ukrajině, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb, které se uskuteční v listopadu příštího roku, je přesvědčen vysoce postavený činitel americké diplomacie, kterého citovala agentura Reuters.

Přečíst článek

Dvanáctý balík sankcí EU zahrnuje i Putinovu příbuznou, napsal EU Observer

Nový balík protiruských sankcí míří na žoldnéře i oligarchy, námitky má Slovensko a Maďarsko

Dvanáctý balík sankcí vůči Rusku, který v těchto dnech bez větších podrobností představila Evropská komise, by měl na černou listinu přidat i příbuzné ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho předchůdce Dmitrije Medveděva a rovněž sedm žoldnéřských společností. Informoval o tom server EU Observer s odvoláním na návrh, který má k dispozici.

Přečíst článek

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger

Ve sto letech zemřel Henry Kissinger, slavný diplomat a držitel Nobelovy ceny

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme