Putinova armáda žebrá u byznys partnerů o arzenál ruské výroby. Egypt už pomoc přislíbil
Rusko se snaží od svých dlouholetých obchodních partnerů odkoupit zpět zbraně a další armádní vybavení, které dříve prodalo do ciziny. Snaží se tak doplnit chybějící materiál, který s pokračující válkou proti Ukrajině rychle dochází. Moskva se kvůli tomu obrátila například na Egypt, Brazílii, Pákistán nebo Bělorusko, napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Jen v prvních týdnech války na Ukrajině přišla ruská armáda o více než 100 vrtulníků.
V dubnu během návštěvy Káhiry ruská delegace požádala egyptského prezidenta Abdal Fattaha Sísího, zda by zpět do Ruska neposlal více než 100 motorů z ruských vrtulníků Mi-8 a Mi-17, které by Moskva potřebovala použít na Ukrajině. Podle tří informovaných zdrojů WSJ Sísí souhlasil a Egypt by zhruba 150 motorů měl do Ruska začít posílat v prosinci. Mluvčí egyptské vlády záležitost odmítl komentovat.
Rusko verbuje do svých řad stovky Srbů, aby doplnilo stavy své armády na Ukrajině.
Britský deník The Guardian uvedl, že mezi zahraničními dobrovolníky jich je údajně většina. Deník se se odkazuje na výpovědi svědků i uniklé dokumenty zveřejněné protiválečnými aktivisty.
Moskva rekrutuje Srby do války na Ukrajině. Mezi zahraničními dobrovolníky jich je údajně většina
Politika
Rusko bylo dlouhá desetiletí po Spojených státech druhým největším exportérem zbraní na světě. Ruské letouny, rakety a systémy protivzdušné obrany se vyvážely do celého světa. V průběhu letošního roku Rusko jednalo s představiteli Pákistánu, Běloruska a Brazílie, aby se pokusilo získat motory pro ruské útočné a transportní vrtulníky, o které ruské síly přišly na začátku války. WSJ to sdělil jeden ze zdrojů a potvrdil bývalý ruský zpravodajský důstojník.
Tajné odkupy
Od Pákistánu chce Rusko koupit nejméně čtyři vrtulníkové motory Mi-35M. Od Brazílie by jich Moskva ráda získala 12. Brazilské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Brazílie ruskou nabídku odmítla v souladu s dlouhodobou politikou neposkytovat zbraně ani jedné ze stran konfliktu. Tradiční ruský spojenec Bělorusko podle zdrojů WSJ odprodalo zpět šest nákladních vrtulníků Mi-26.
„Rusko strávilo desítky let budováním obchodu se zbraněmi. Teď tajně chodí za svými zákazníky a snaží se odkoupit zpět to, co jim prodali,“ uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s odkupy.
Část ruské výroby, kterou původně Moskva přislíbila Indii a Arménii, teď místo toho putovala na ukrajinskou frontu. Nedostatkový arzenál se Rusko snaží doplnit také zvýšenou produkcí střeliva, náhradních dílů a zbraňových systémů. Munici, která na ukrajinské frontě mizí v obrovském množství, nejspíš Moskva získala také od Severní Koreje.
Jaké jsou šance ve vyjednávání míru na Ukrajině či v Izraeli? Proč je třeba zajistit, aby si protistrana mohla zachovat svou tvář a co ještě může ztratit Vladimír Putin nebo šéf Hamásu? A může se vyjednávání naučit opravdu každý? Pokud ano, co se tedy musíte naučit, abyste uměli vyjednávat úspěšně? To a mnohé další prozradil v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz známý český vyjednavač a prezident Asociace vyjednavačů Radim Pařík.
Vyjednavač Pařík: Lidé by zabíjeli kvůli tomu, aby neztratili tvář. Při vyjednávání musíme zajistit, aby ji neztratili
Leaders
Snahy Moskvy o nákupy zbraní a materiálu přicházejí ve chvíli ukrajinské ofenzivy na jihu a východě země. Jak ale tlak ukrajinské armády slábne, Rusko by se mohlo chtít chopit iniciativy. Podle WSJ však není jasné, zda v této fázi použije nově nabyté vybavení.
Nabere válka na Ukrajině novou dynamiku?
„Nevíme, do jaké míry využijí zásoby ke zrychlení tempa útoku, nebo jen k udržení současného tempa,“ řekl ředitel polské analytické společnosti Rochan Consulting Konrad Muzyka.
K jednání s Egyptem mělo Rusko silné páky. Káhira zvažovala, že pošle Rusku rakety, proti tomu se však postavily Spojené státy a naopak požadovaly munici pro Ukrajinu. Egypt se obával amerických sankcí a také byl pozadu se splátkami Rusku. Výměnou za zrušenou dodávku raket si Moskva řekla právě o motory pro vrtulníky a na oplátku slíbila Egyptu nepostradatelné dodávky obilovin. Dohodu podle zdrojů WSJ na červencovém petrohradském fóru stvrdili Sísí a ruský prezident Vladimir Putin.
Zbrojařská společnost STV Group loni meziročně zvýšila zisk na téměř osminásobných 1,76 miliardy korun. O rok dřív po zdanění vydělala necelých 229 milionů korun. Čistý obrat v loňském roce téměř zpětinásobila na 6,66 miliardy korun. Hospodaření firmy podpořila válka na Ukrajině, zemi bránící se ruskému útoku dodávala vojenskou munici a tankovou a dělostřeleckou techniku. Negativní dopady měl nárůst cen energií a vstupních komodit. 
Válka na Ukrajině pomohla zbrojaři STV Group, ten osminásobně zvýšil zisk
Zprávy z firem
Před volbami na Slovensku jejich hlavní favorit Robert Fico hlásal, že v případě vítězství jeho strany Směr, nepošle Ukrajině už ani náboj. Na jeho slova právě došlo. Slovenská vláda dnes zamítla další balík vojenské pomoci Ukrajině. 
Ficova vláda zamítla další balík vojenské pomoci Ukrajině
Politika
