Reakce Ankary na spálený korán. Turecko nebude jednat o vstupu Finska a Švédska do NATO
Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu těchto severských zemí do NATO, aniž stanovilo náhradní termín. Píší to dnes turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje. Rozhodnutí přichází den poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Stockholmu sdělil, že nemůže počítat s tureckou podporou při vstupu do Severoatlantické aliance kvůli víkendovým demonstracím prokurdských skupin a odpůrců islámu.
Jednání mezi představiteli Turecka, Švédska a Finska se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Turecká diplomacie ale požádala o jeho zrušení bez náhradního termínu. Trojice zemí jedná v tomto formátu od srpna. Během rozhovorů představitelé mimo jiné hodnotí naplňování červnového memoranda, které Švédsko a Finsko podepsaly s Tureckem, aby mohl jejich přístupový proces do NATO vůbec začít.
Kritiku na domácí politické scéně i rozhořčené reakce zahraničních politiků a komentátorů sklidil prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) za výrok z nedělní televizní předvolební prezidentské debaty, že by v případě zvolení nevyslal české vojáky na obranu v případě napadení Polska či pobaltských zemí. Kritiku schytal od Polska, Estonska, Litvy, Lotyška i Ukrajiny, překvapena byla i německá média. Jen Maďarsko v čele s Viktorem Orbánem se ke kauze nevyjádřilo.
Babiš výrokem o vojenské nepomoci Polsku a Pobaltí naštval střední Evropu. Jen Orbán mlčí
Prezidentské volby 2023
Ankara se staví odmítavě ke vstupu obou severských zemí do NATO od loňského května. Oběma zemím vyčítá, že poskytují úkryt a umožňují aktivity organizací, které Turecko považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK), milice YPG ze severu Sýrii či stoupence klerika Fethullaha Gülena, kteří podle tureckých orgánů zorganizovali neúspěšný puč v roce 2016.
Dnešní oznámení přichází po pondělním výroku tureckého prezidenta Erdogana, ať Švédsko nepočítá s podporou Ankary při vstupu do NATO. Erdogan odmítl sobotní demonstraci prokurdských skupin i pálení muslimské svaté knihy korán před tureckým velvyslanectvím, které uspořádal jeden známý dánský aktivista proti islámu.
Pálení koránu odmítli i švédští vládní představitelé, kteří uvedli, že je tento čin sice legální ale neuctivý k muslimům.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.
Zástupci NATO podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska
Politika
Trojice zemí se neshodne ani na tom, jak daleko postoupily v naplňování červnového memoranda. Ankara tvrdí, že kroky severských zemí jsou stále nedostatečné, Finsko a Švédsko poukazují na splněné body, například zrušení zbrojního embarga na Turecko.
Rozšíření Severoatlantické aliance musí ratifikovat všechny členské země. Doteď chybí souhlas dvou zemí. Vedle Turecka se jedná o Maďarsko. Finští představitelé v úterý uvedli, že by mohli usilovat o vstup do aliance i bez Švédska, které je častěji terčem turecké kritiky.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Sněmovna schválila vstup Finska a Švédska do NATO
Politika
