Řecké zdravotnictví je na pokraji kolapsu, chybí lékaři i sanitky
Řecké ostrovy se svojí idylickou krajinou překypují turisty, jejich zdravotnictví je ale na hraně kolapsu. Úmrtí mladé ženy v pokročilém stadiu těhotenství a jejího nenarozeného dítěte jsou jen dva případy smrti kvůli chronickému nedostatku záchranářů a zdravotníků, píše server Politico.
Některé nemocnice na ostrovech nemají stálé lékaře a slouží tam jen zdravotníci vyslaní na dočasnou službu. A zdravotní záchranná služba je často v ještě horším stavu. Na mnoha ostrovech v Egejském moři je k dispozici přes celý den jen jedna sanitka. Tento problém se přitom netýká jen ostrovů. V Aténách je v provozu na 50 sanitek, zapotřebí by jich bylo 85 až 90.
„Potřebujeme přebudovat záchrannou službu od základů a velké nedostatky jsou v celé zemi," říká předseda řecké zdravotní záchranné služby Jorgos Mathiopulos.
FOTOGALERIE: Pláže, které stojí za to navštívit alespoň jednou v životě
Drtivá většina zdravotních středisek na malých ostrovech v Egejském moři má problémy s fungováním kvůli malému počtu doktorů. A i v případě, kdy se řecký stát rozhodne zaměstnat více zdravotníků, tak se to na ostrovech moc neprojeví, protože personál tam odmítá sloužit kvůli přemrštěným životním nákladům způsobeným silným cestovním ruchem.
To vytváří další tlak na záchrannou službu. „Z jiných částí země jsme vyslali na ostrovy pracovníky záchranné služby, aby pokryli potřeby letní sezony," uvedl Mathipulos. „Naši kolegové si kvůli tomu museli zkrátit dovolenou, ale je to samozřejmě jen provizorní řešení," dodal.
Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.
Rusko bude dál slábnout a vstupuje do situace pádivé inflace až sta procent ročně, tvrdí ruský ekonom
Money
V červnu třiašedesátiletá žena zemřela na ostrově Kos v nákladním voze, který ji vezl do nemocnice, protože jediná sanitka na ostrově zrovna zasahovala na jiném místě a nebyla k dispozici. K nepřetržité obsluze sanitky je zapotřebí 11 lidí. Kos má 40 tisíc stálých obyvatel, ale v létě ho navštíví až jeden milion turistů. Ostrov má sice tři nové sanitky, personál ale stačí jen na provoz jedné.
Několik dní poté zemřela na předměstí Atén devatenáctiletá žena v osmém měsíci těhotenství a její nenarozené dítě. Na sanitku čekala přes pět hodin a před smrtí volala záchranáře dvacetkrát. Od té doby nejméně šest lidí zemřelo po celé zemi kvůli pozdnímu převozu do nemocnice. (Mezi těmito úmrtími je podle řeckých médiích i česká turistka, která v červnu zemřela na ostrově Thasos poté, co dlouho čekala na záchranáře, pozn. ČTK).
Návrat čínských turistů do České republiky bude v souvislosti se zrušením zákazu skupinových zájezdů, který Čína ve čtvrtek oznámila pro dalších 78 zemí, trvat nejméně tři roky. Číňané se budou znovu učit cestovat do vzdálenějších destinací, uvedla mluvčí státní agentury CzechTourism Štěpánka Filipová. Kvůli dobrým vztahům s Tchaj-wanem podle ní Česko na zrušení zákazu čekalo dlouho. Dodala, že CzechTourism bude s Letištěm Václava Havla pracovat na tom, aby mezi Českem a Činou znovu létala alespoň jedná přímá linka.
Návrat čínských turistů do Česka bude trvat roky. Za úpadkem stojí i dobré vztahy s Tchaj-wanem
Enjoy
Na rostoucí kritiky za tato úmrtí, kterým bylo možné předejít, vláda odpověděla převelením hasičů, vojenského personálu a řidičů mezi zaměstnanci místních úřadů na místa vytížená během léta. Záchranná služba a lékaři protestovali proti „nevědecké snaze o rychlé řešení". Podle nich použití personálu, který není vycvičený pro mimořádné situace, může ohrozit pacienty, například při zásazích u nehod. Vláda však tvrdí, že se nejedná o dlouhodobé řešení nedostatku zdravotnického personálu. Cílem je zachránit životy při rušné turistické sezóně.
Konzervativní premiér Kyriakos Mitsotakis, který znovu vede vládu po vítězství v červnových parlamentních volbách, tvrdí, že veřejné zdravotnictví je jeho prioritou. Slíbil zaměstnat na 10 tisíc zdravotníků, z toho na 800 řidičů sanitek. Podle odborů však tato čísla sotva pokryjí odchod zdravotníků do důchodu. Podle jejich údajů v uplynulých dvou a půl letech odešlo z veřejného zdravotnictví přes 10 tisíc zdravotníků a dalších 5000 jich odejde letos. Opozice vládu kritizuje, že nemocnice jsou v horším stavu než před pandemií covidu-19. Tvrdí, že cílem vlády je privatizace zdravotnictví, což kabinet odmítá.
Cena zlata během dnešního obchodování sestoupila pod 1900 dolarů (zhruba 42 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu) a dostala se tak na nejnižší úroveň za jeden a půl měsíce. Za poklesem stojí očekávání, že úrokové sazby ve Spojených státech zůstanou delší dobu na vysoké úrovni.
Cena zlata padá, sestoupila pod 42 tisíc korun za troyskou unci
Money
Jenže problém není jen v nedostatku personálu a peněz. Jen málo doktorů a zdravotníků chce sloužit na ostrovech. Ačkoliv se turistům může zdát život na řeckých ostrovech jako sen, zdravotníci si často nemohou dovolit tamní náklady na živobytí. Místní obyvatelé radši pronajmou byty turistům, než aby uzavřeli dlouhodobou a méně výnosnou smlouvu s lékařem či zdravotní sestrou.
Na konci června jediný kardiolog v nemocnici na ostrově Kos protestoval na nádvoří nemocnice. „Už dále nemůžu, potřebuju pomoc," napsal si na transparent. Pracoval totiž skoro měsíc bez jediného volného dne. Právě vyhoření je hlavní příčinou, proč lékaři z nemocnic na ostrovech odcházejí. Podle řecké federace nemocničních doktorů se situace „vyvíjí v operační kolaps" řady nemocnic ve venkovských i městských oblastech.
„Tyto věci se nesmí stávat v civilizovaném světě, v evropské zemi a v turistické destinaci," uvedl starosta Kosu Theodosis Nikitaras. „Potřebujeme trvalé řešení a trvalý nábor (zdravotníků)," dodal.
