Republikáni zřejmě získají většinu v Senátu
Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News.
Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.
Kdo republikánskou většinu v Senátu povede, je nadále otevřené. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell, který je zároveň nejdéle sloužícím senátorem za Kentucky, letos oznámil, že z vedoucí funkce odstoupí.
Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Trump je favoritem, ale v ostře sledovaných státech jasno není
Názory
Novým senátorem za Západní Virgínii se stal podle agentury AP republikán Jim Justice, který v tomto americkém státě dosluhuje jako guvernér. Justice získal senátorský úřad po Joeu Manchinovi, který byl demokratem, ale přihlásil se k nezávislým. Manchin o znovuzvolení neusiloval.
V Ohiu porazil demokratického senátora Sherroda Browna republikán Bernie Moreno, což Republikánské straně vyneslo další důležité křeslo pro ovládnutí Senátu.
V Montaně podle CBS News porazí republikán Tim Sheehy demokrata Jona Testera. Pokud se tento předpoklad potvrdí, mohou mít republikáni 52 křesel.
Sanders obhájil křeslo
Senátorské křeslo v demokratické baště Vermontu jako nezávislý obhájil 83letý Bernie Sanders, který tak získal v pořadí čtvrtý šestiletý senátorský mandát. Sanders, který se v minulosti neúspěšně ucházel o prezidentskou nominaci Demokratické strany, se sám označuje za demokratického socialistu. Opětovnou kandidaturu zdůvodnil tím, že země čelí nejsložitějším a nejvážnějším výzvám moderní éry.
Pro jednu skupinu českých europoslanců je hrozbou, když americké prezidentské volby letos vyhraje Donald Trump, pro druhou je to Kamala Harrisová. Podle průzkumu Českého rozhlasu by přitom dokonce více z nich hlasovalo pro Trumpa, kdyby mohli. Newstream.cz se proto několika europoslanců přímo na chodbách Evropského parlamentu zeptal, co pro ně znamená výhra jednotlivých kandidátů a co hrozí, když se americkým prezidentem stane ten druhý.
Je větší hrozba pro svět Trump nebo Harrisová? Přečtěte si, proč se na tom čeští europoslanci neshodnou
Názory
V Senátu nyní drží většinu 51 křesel demokraté, a to díky čtyřem hlasům nezávislých senátorů. V nynějších volbách se obmění třetina křesel. Pokud by byl poměr sil vyrovnaný, má rozhodující hlas při zasedání této kongresové komory viceprezident USA, který je z titulu své funkce zároveň předsedou Senátu.
V případě Sněmovny reprezentantů voliči vybírají všech 435 křesel. Většinu v podobě 220 mandátů nyní drží republikáni. Zda tomu tak zůstane i po volbách, není z průzkumů jasné. Agentura AP zatím přisoudila 179 křesel republikánům a 147 demokratům, k většině je potřeba 218 hlasů.
