Revoluce ve školství. Angličtina bude skutečně povinná od první třídy
Nová školní pravidla dávají celkově daleko větší důraz na výuku cizích jazyků a matematiky. Angličtina bude povinná od první třídy, na konci základní školy by děti měly umět anglicky daleko lépe než nyní. A nejpozději od sedmé třídy bude povinný druhý cizí jazyk.
Nikdo nevěřil, že by to ministerstvo školství skutečně dotáhlo do zdárného konce. Nyní se však zdá, že angličtina se v roce 2027 skutečně stane v českých školách povinnou již od první třídy. A celý vzdělávací systém na základní úrovni by měl být více orientován na jazykovou konkurenceschopnost ve světě.
Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání, informovala o tom mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Nové učební plány přináší například povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.
Podle nových učebních plánů budou školy moci začít dobrovolně učit od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nich v těchto třídách mělo učit od září 2027. Ve všech třídách by se mělo podle nového systému učit od září 2031, uvedlo ministerstvo. Národní pedagogický institut, který s ministerstvem na revizi pracuje, v minulosti uváděl, že všechny ročníky ZŠ se budou podle revidovaného rámcového vzdělávacího programu učit od září 2029.
Ano, je to skutečně šok, že v roce 2024 ministr školství teprve zvažuje, že by se v českých školách měla angličtina zavést povinně již v první třídě. Angličtina měla být povinná nejpozději od roku 2000 a dneska by Česko vypadalo o poznání jinak, než jak vypadá.
Stanislav Šulc: Šok! Ministr Bek chce zavést povinnou angličtinu už v první třídě
Názory
Zaměření na jazyky i matematiku
„Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotností, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ověřování ve školách, které začnou podle nového systému dobrovolně učit od září 2025, poskytne podle Beka resortu zpětnou vazbu. Ta poslouží k následným úpravám plánů i modelových školních vzdělávacích programů před jejich povinným zavedením.
Nový program pro ZŠ zavádí povinnou výuku angličtiny od první třídy, nyní je povinná od třetí třídy. Podle úřadu téměř polovina škol již angličtinu v prvních třídách učí. Zvyšuje se výstupní úroveň angličtiny na konci ZŠ z původní A2 na B1. Navyšuje se například i požadovaná úroveň matematiky.
U povinnosti vyučovat druhý cizí jazyk od 7. třídy, kde se počítá s omezením na tři jazyky, tedy němčinu, francouzštinu či španělštinu, je účinnost odložená. Povinnost je odložená na září 2034 s výukou minimálně v 7. ročníku, od září 2035 minimálně v 7. a 8. ročníku a září 2036 v 7. - 9. ročníku, uvedlo MŠMT. Dosud byl druhý cizí jazyk povinný nejpozději od 8. třídy. Výstupní úroveň bude i nadále A1.
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu
Názory
Změny čekají i mateřské školy. Přibude inkluze
Program pro předškolní vzdělávání posiluje podle ministerstva inkluzivní přístup a podporuje rozvoj individuálních potřeb dětí. I zavádění plánů pro předškolní vzdělávání bude postupné. Dobrovolně od září 2025 do všech MŠ, které splní podmínky přípravného období. Povinně ve všech MŠ bude od září 2026.
Nový systém na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčuje, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisuje, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle něj vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.
Nové učební plány podle ministerstva podporují praktické využití získaných znalostí a dovedností v každodenním životě, rozvíjí čtenářskou, pisatelskou a logicko-matematickou gramotnost. Pozornost je podle ministerstva věnovaná i osobnostní a sociální výchově či prostředí školy. Zjednodušit by se školám měla i administrativa.
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Jaký je vlastně český zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným patrným jsou důchody
Názory
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
Dalibor Martínek: Češi vymírají, protože stát vsadil na staré
Názory
