Revoluce ve Švédsku. Krajní pravice poprvé získá přímý vliv na vládu

Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.

Díky podpoře Švédských demokratů má Kristersson téměř jistotu, že v parlamentu získá podporu pro svou vládu. Premiérem se stane, pokud proti němu nebude hlasovat většina v Riksdagu.

Zlom v preferencích? Babiše by ve druhém kole volby prezidenta porazil úplně každý

Politika

V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál generál Petr Pavel. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše. Rozdíl je sice v rámci statistické chyby, ukazuje ale na dlouhodobě rostoucí preference Pavla a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby. Pokud by Babiš postoupil do druhého kola, vyhrál by vždy ten druhý kandidát, vyplývá z aktuálního volebního modelu agentury Median.

ČTK

Přečíst článek

"V 11:00 půjdu za předsedou parlamentu Andreasem Norlénem a přednesu, že my, naše čtyři strany, jsme připraveni jít v pondělí hlasovat a sestavit novou vládu," řekl Kristersson na tiskové konferenci. "Bude to vláda tří stran s Umírněnými, křesťanskými demokraty a Liberály. Tato vláda bude úzce spolupracovat se Švédskými demokraty," dodal.

Kristerssonova strana Umírněných je členem opozičního pravicového bloku, který zvítězil v parlamentních volbách 11. září. V 349členném švédském parlamentu obsadí 176 křesel, zatímco středolevá aliance bude mít 173 křesel. Nejsilnější stranou ve vítězném pravicovém bloku jsou Švédští demokraté, které podpořilo 20,5 procenta voličů.

Sněmovna schválila vstup Finska a Švédska do NATO

Politika

Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.

ČTK

Přečíst článek