Rok ruské invaze na Ukrajině v datech: Připomeňte si hlavní milníky
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Po počáteční rychlé ztrátě území ukrajinská armáda začala nečekaně odolávat ruským silám na severu, což přimělo Kreml, aby přeorientoval své útoky na východní oblast Donbasu. Na podzim kyjevská armáda zahájila protiútoky a získala zpět pětinu území, které jako od února obsadila Moskva. Z očekávaného krátkého konfliktu, kdy se ruští vojáci během pár dnů po začátku invaze dostali na dohled Kyjeva, se stal dlouhý konflikt, který podle prognóz expertů Západu jen tak neskončí.
Zde je časová osa dosavadních hlavních událostí, jak ji sestavila agentura Bloomberg doplněná o události týkající se ČR:
ÚNOR 2022:
24. února 2022: Rusko zaútočilo ze tří směrů – z Běloruska, v oblasti Donbasu na východě a z Krymu na jihu, který Putin obsadil v roce 2014. USA a Evropská unie oznamují sankce zaměřené na ruský finanční sektor, dovoz technologií a oligarchy. Ruské akcie a rubl klesají. Česká vláda, sněmovna, Senát i prezident Zeman útok tvrdě odsoudili.
Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak ji viděli čeští a světoví fotografové? Podívejte se:
25. února: Prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl výzvy k útěku z hlavního města Kyjeva. Řekl, že ukrajinské síly se brání a požádal o mezinárodní podporu a zbraně. EU uvalila sankce na Putina a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
26. února: Za dva dny invaze uprchlo z Ukrajiny kvůli válce 120 tisíc lidí. Nejvíce z nich mířilo do Polska, Slovensko vyhlásilo v zemi stav mimořádné situace.
Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:
27. února: Německý kancléř Olaf Scholz oznámil plány na masivní zvýšení výdajů na obranu. Německo se zavázalo nasměrovat 100 miliard eur (podle aktuálního kurzu asi 23,7 bilionu korun) na modernizaci armády a splnění cíle NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP do roku 2024.
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil v úterním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Stalo se tak těsně po návštěvě amerického prezidenta Joe Bidena na Ukrajině.
Putin se stáhl z dohody s USA o počtu jaderných hlavic. Z rozpoutání války viní Západ
Politika
28. února: Ukrajina požádala o členství v EU. Švýcarsko přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů Evropské unie a zmrazí také jejich majetek, oznámila tamní vláda. Alpská země tak opouští svůj tradičně neutrální postoj.
BŘEZEN
1. března 2022: Ruské síly zahájily obléhání Mariupolu, přístavního města s asi 450 tisíci obyvateli u Azovského moře.
2. března: EU vyloučila sedm ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT a pozastavila vysílání médií Russia Today a Sputnik.
4. března: Ruské síly obsadily největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží při útoku, který podle ukrajinských představitelů podnítil požár a litevský prezident jej označil za „jaderný terorismus“. Počet uprchlíků, kteří opustili své domovy v rámci Ukrajiny i mimo ni, přesáhl milion.
8. března: USA a Velká Británie oznámily zákaz veškerého dovozu ruské ropy.
9. března: Na sankčním seznamu EU se od začátku invaze ocitlo 862 ruských činitelů a 53 subjektů. Unie také rozšířila vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky.
Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu korun), píše list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
Válka na Ukrajině loni připravila světovou ekonomiku o 1,6 bilionu dolarů. Letos to bude o něco méně
Money
10. března: První jednání na vysoké úrovni mezi ukrajinským ministrem zahraničí Dmytro Kulebou a ruským protějškem Lavrovem nepokročila. Kuleba oznámil, že Kreml požaduje, aby se Kyjev vzdal. Británie zmrazila majetek Romana Abramoviče.
13. března: Ruské rakety zasáhly ukrajinské vojenské výcvikové zařízení, které před invazí používaly síly NATO. Útok poblíž města Lvov na západě u polských hranic zabil 35 a zranil 134 lidí. Útok vyvolal obavy, že by se válka mohla přenést přes ukrajinské hranice směrem na západ.
15. března: Premiér Petr Fiala (ODS) společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou navštívili jako zástupci Evropské rady Kyjev obléhaný ruskými vojsky. Cesty se zúčastnil i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Setkali se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Šlo o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února.
16. března: Podle ukrajinských úřadů zahynulo při ruském leteckém útoku na činoherní divadlo Mariupol nejméně 300 lidí.
25. března: Německá vláda oznámila plány na zastavení téměř veškerého dovozu ruské ropy ještě v roce 2022 a do poloviny roku 2024 se odstřihnutí se od ruského zemního plynu.
29. března: Ukrajinské síly zastavily postup Ruska směrem na Kyjev, přičemž způsobily Rusům tisícové ztráty a zničily stovky letadel, obrněných vozidel a dalších zbraní. Kreml v reakci oznámil, že zásadně omezí vojenské operace poblíž hlavního města Ukrajiny.
DUBEN
1. dubna 2022: Rusko stáhlo své síly z nefunkční jaderné elektrárny v Černobylu a obvinilo Ukrajinu ze zvyšování rizik vystavování radiaci.
3. dubna: Poté, co se ruské jednotky stáhly z Buči a dalších oblastí kolem Kyjeva, objevily se důkazy o masovém zabíjení civilistů. EU to odsoudila s tím, že by se podle ní mohlo jednat o válečné zločiny, a začíná pracovat na nových sankcích. Kreml opakovaně popírá, že by se zaměřoval na civilisty.
Zvolený prezident Petr Pavel o víkendu požádal ukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva. Předpokládá, že se tak stane brzy. Pavel také oznámil, že oficiální cestu do Polska podnikne týden po inauguraci, a to 16. a 17. března.
Zvolený prezident Pavel se chystá na Ukrajinu, termín cesty navrhne Kyjev
Politika
5. dubna: Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila česká sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva.
7. dubna: Evropská unie přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Zásadní součástí nových postihů je ukončení odběru uhlí z Ruska.
8. dubna: Nejméně 52 lidí bylo zabito a více než 100 zraněno, když nejméně jedna ruská řízená střela zasáhla hlavní vlakové nádraží ve východoukrajinském městě Kramatorsk, uvedli ukrajinští představitelé.
10. dubna: Ukrajina vyšetřuje tisíce podezřelých Rusů kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů spojených s ruskou invazí, prohlásila generální prokurátorka Iryna Venediktová a označila Putina za „hlavního válečného zločince 21. století“. Přibližně v této době Rusko jmenovalo generála Alexandra Dvornikova, který v letech 2015 a 2016 dohlížel na ruské síly v Sýrii, vrchním velitelem ruské invaze.
12. dubna: Putin prohlásil, že mírová jednání s Ukrajinou jsou „ve slepé uličce “ a invaze pokračuje „podle plánu“.
13. dubna: Americký prezident Joe Biden poprvé obvinil Putina ze spáchání „genocidy“ na Ukrajině.
14. dubna: Ruská vlajková loď Černomořské flotily, křižník Moskva, byla potopena. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel na Ukrajinu, a to na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny. Na cestě vlakem ho doprovázeli místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), nezávislý senátor Pavel Fischer a také polští senátoři v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým.
KVĚTEN
4. května 2022: EU oznámila plány na zákaz dovozu ruské ropy v průběhu příštích šesti měsíců v rámci šestého kola sankcí.
14. května: Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková obvinila Rusko, že záměrně vyvolalo globální potravinovou krizi, aby se pokusilo oslabit mezinárodní alianci proti Rusku. K tomu Ruskou použilo podle ministryně ničení přepravních cest a skladovacích zařízení na ukrajinské obilí a blokádu ukrajinských námořních přístavů. Ukrajina byla před invazí společně s Ruskem největším exportérem obilí na světě.
15. května: Členové NATO podpořili Finsko a Švédsko poté, co oznámili plány na připojení se k alianci.
Ruský zbrojní průmysl se navzdory sankcím účastní veletrhu IDEX ve Spojených arabských emirátech a nabízí zbraně, které byly testovány ve válce na Ukrajině.
Putinovi obchodníci nabízejí na veletrhu válkou testované zbraně
Money
17. května: EU začala zkoumat využití výnosů z aktiv, které byly zabaveny sankcionovaným ruským oligarchům k financování obnovy Ukrajiny.
21. května: Rusko dobylo přístavní město Mariupol v Azovském moři poté, co se vzdali poslední obránci ocelárny Azovstal. Biden podepsal balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů.
ČERVEN
16. června 2022: Německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a tehdejší italský premiér Mario Draghi navštívili Kyjev. Byli prvními nejvyššími představiteli západních zemí, kteří napadenou Ukrajinu navštívili.
23. června: Vedoucí představitelé zemí EU udělili Ukrajině (a také Moldavsku) status kandidátské země, což byl historický krok pro válkou zničenou zemi na jinak dlouhé a obtížné cestě ke členství v EU.
29. června: Vedoucí představitelé NATO na summitu v Madridu formálně pozvali Švédsko a Finsko, aby se připojili k vojenské alianci. Turecko varovalo, že by vetovalo jejich členství, pokud obě severské země nesplní sliby o vydání podezřelých, které Istanbul považuje za „teroristy“.
30. června: Ukrajina dosáhla významného vítězství, když znovu získala kontrolu nad Hadím ostrovem v Černém moři.
ČERVENEC
3. července 2022: Ukrajinské jednotky se stáhly z východoukrajinského města Lysyčansk, posledního pod kontrolou Kyjeva v okupované Luhanské oblasti.
4. července: Ukrajina představila plán rekonstrukce země, ve kterém uvedla, že v příštích 10 letech na to bude potřebovat více než 750 miliard dolarů.
20. července: Státy EU se shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří také postihy proti největší ruské bance Sberbank.
Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, v ukrajinské metropoli na předem neohlášené návštěvě strávil přes pět hodin. S ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jednal o dodávkách zbraní. Biden také oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).
Biden strávil v Kyjevě pět hodin. Přislíbil nový balík vojenské pomoci Ukrajině
Politika
22. července: Rusko zaútočilo raketami s plochou dráhou letu na přístav Oděsa jen několik hodin poté, co podepsalo dohodu o odblokování ukrajinského vývozu obilí ze tří černomořských přístavů, což bylo ve světě vítáno jako zásadní krok ke zmírnění celosvětové potravinové krize. Po útoku cena pšenice opět stoupla.
SRPEN
1. srpna: Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur (24,6 miliardy korun) jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené v červenci.
29. srpna: Ukrajina zahájila útok v jižní Chersonské oblasti, který se později na podzim stal plnou protiofenzívou, která zatlačila ruské jednotky na ústup.
ZÁŘÍ
2. září 2022: Skupina sedmi nejprůmyslovějších zemí světa G7 se dohodla na zavedení cenového stropu pro globální nákupy ruské ropy.
11. září: Ukrajina získala zpět tisíce čtverečních kilometrů okupovaného území v severní Charkovské oblasti v protiofenzívě, která využila mimořádného kolapsu ruské obrany.
21. září: Desetitisíce ruských mužů a jejich rodin zaplavily hranice a vypukly sporadické protesty poté, co Putin nařídil mobilizaci dalších 300 tisíc vojáků.
Mezinárodní měnový fond v lednu překvapil. Výrazně zlepšil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Ano, růstu. Ruské hospodářství by podle něj mělo reálně přidat, byť mírně, konkrétně 0,3 procenta. Česko je na tom dle MMF jen o trochu lépe, vlastně takřka neznatelně, když jeho hospodářství má podle washingtonské instituce letos posílit o 0,5 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Rusko letos poroste jako Česko, možná i více. Účinkují po roce západní sankce?
Názory
23. září: Rusko uspořádalo „referenda“ o připojení čtyř oblastí Ukrajiny, kterou částečně okupuje, což generální tajemník OSN Antonio Guterres nazval „porušením Charty OSN a mezinárodního práva“.
27. září: Dvě silné podvodní exploze poškodily plynovod Nord Stream, který dopravuje ruský plyn do Německa.
30. září: Mezinárodní společenství odsoudilo Putina poté, co prohlásil, že anektoval čtyři okupované oblasti Ukrajiny včetně území, které nemá plně pod kontrolou, čímž se staly „navždy“ součástí Ruska. Ukrajina formálně požádala o vstup do NATO.
ŘÍJEN
8. října 2022: Útok cílený na nákladní vlak přepravující pohonné hmoty poškodil pro Kreml zásadní Kerčský most na Krym a způsobil částečné zhroucení jediného silničního spojení vedoucího z ruské pevniny na okupovaný a dříve ukrajinský poloostrov.
9. října: Putin poprvé veřejně pověřil velením celé ukrajinské operace jediného generála – Sergeje Surovikina.
10. října: Rusko zasáhlo Kyjev a další ukrajinská města nejintenzivnějšími raketovými útoky od prvních dnů války. Pokračujícími útoky proti energetické síti a další civilní infrastruktuře před nadcházející zimou se snaží zničit vůli Ukrajinců bojovat, ale marně.
13. října: Z Ukrajiny podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí, z nich 4,2 milionu získalo ochranu v EU. V Polsku je 1,4 milionu příchozích. Německé úřady jich evidují asi milion a Česko vydalo přes 445 tisíc uprchlických víz. Přes 100 tisíc Ukrajinců dorazilo také do Itálie, Británie, Turecka, Španělska, Itálie a Francie.
LISTOPAD
9. listopadu 2022: Rusko nařídilo svým vojákům, aby opustili ukrajinské město Cherson, první velké regionální centrum obsazené po začátku invazei, což je bráno jako vysoce symbolická prohra pro Putina.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU. 
Většina lidí schvaluje podporu Západu Ukrajině, silně proruských Čechů je stále stejně
Politika
14. listopadu: Biden a čínský prezident Si Ťin-pching se před setkáním zemí skupiny G20 dohodli na obnovení spolupráce v oblasti změny klimatu a potravinové bezpečnosti a zároveň společně zkritizovali Kreml za výhrůžné poznámky o jaderné válce.
15. listopadu: Dva lidé byli zabiti raketou, která dopadla na polské území. Incident hrozil eskalací konfliktu mezi Ruskem a zeměmi NATO, jehož je Polsko členem. Raketu zřejmě vypálily ukrajinské síly mířící na přilétající ruskou raketu. Česká Poslanecká sněmovna v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu.
24. listopadu: Masivní ruské ostřelování kritické energetické infrastruktury Ukrajiny zanechalo miliony lidí bez elektřiny a tepla.
PROSINEC
3. prosince 2022: Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie.
16. prosince: Členské státy EU dosáhly dohody o devátém balíčku sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, které se zaměřily na přístup Moskvy k dronům, dalším bankám a také úředníkům odpovědným za údajné únosy tisíců ukrajinských dětí do Ruska. Schválily i balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur (skoro 440 miliard korun).
19. prosince: Evropské státy dosáhly dohody o omezení cen zemního plynu na 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh).
22. prosince: Zelenskyj přijel na návštěvu Washingtonu, byla to jeho první cesta mimo Ukrajinu po začátku invaze. V projevu v americkém Kongresu, za který si vysloužil aplaus vestoje, požádal Spojené státy o další tanky, letadla, protivzdušnou obranu a více peněz, aby USA pomohly odrazit ruskou invazi. Bidenova administrativa oznámila další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 1,85 miliardy dolarů včetně raket Patriot.
LEDEN 2023
2. ledna 2023: Ukrajinský úder na ruský vojenský objekt v okupovaném městě Makijivka na východě zabil 89 vojáků, kteří tam byli ubytováni, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ztráta je jedna z největších, kterou Moskva za celou dobu konfliktu přiznala.
5. ledna: USA oznámily, že Ukrajině poskytnou desítky bojových vozidel Bradley, Německo pak vozidla Marder a další baterii střel Patriot.
Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin „myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů“.
Pro Putina nejsou Ukrajinci svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů, říká ruský umělec
Politika
11. ledna: Putinova administrativa jmenovala náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině. Surovikin se stal jeho zástupcem.
13. ledna: Rusko uvedlo, že jeho jednotky dobyly Soledar, město na těžbu soli, které má omezenou strategickou hodnotu, ale bylo místem týdnů tvrdých bojů. Pro Rusko to byla po měsících neúspěchů první vzácná výhra.
14. ledna: Velká Británie oznámila, že vyšle na Ukrajinu bitevní tanky Challenger 2 a stane se prvním členem NATO, který souhlasil s poskytnutím nejmodernějších obrněných zbraní aliance.
17. ledna: Kyjev zaznamenal přes 80 tisíc ruských válečných zločinů, uvedl na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mrtvých civilistů je podle něj přes 9000, včetně 453 dětí. Údaj Kyjeva o zabitých civilistech je o něco vyšší než statistika, kterou v pondělí zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle něj na Ukrajině od začátku války zemřelo přes 7000 civilistů a boje si vyžádaly také více než 11 300 zraněných mezi obyvatelstvem. UNHCR informuje jen o potvrzených civilních obětech a připouští, že ve skutečnosti jich může být výrazně více.
Rusko rozmístilo na Ukrajině téměř celou svou armádu, zvýšilo tlak podél frontové linie na východě země, ale nedosáhlo průlomu. Prohlásil to britský ministr obrany Ben Wallace. Děje se tak týden před ročním výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu, upozornil deník The Wall Street Journal.
Rusové na Ukrajině rozmístili již 97 procent své armády, tvrdí britský ministr obrany
Politika
18. ledna: Šestnáct lidí včetně vedení ukrajinského ministerstva vnitra a dvou dětí zahynulo při pádu vrtulníku ve městě Brovary u Kyjeva.
24. ledna: Zelenskyj propustil nejméně deset vysokých státních úředníků v důsledku aféry kolem údajných úplatků a dalších excesů státních úředníků uprostřed snahy země odrazit ruskou invazi. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl podporu švédské kandidatury do NATO poté, co aktivista o víkendu ve Stockholmu spálil svatou knihu islámu korán.
25. ledna: USA oznámily, že do Kyjeva pošlou 31 svých bitevních tanků M1 Abrams, čímž se připojily k německému závazku dodat 14 špičkových tanků Leopard 2 A6.
27. ledna: USA označily ruskou soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu, která na Ukrajině nasadila asi 50 tisíc vojáků, za nadnárodní zločineckou organizaci.
ÚNOR
8. února 2023: Premiér Rishi Sunak oznámil, že Británie zvažuje poskytnutí raket dlouhého doletu a stíhaček a na jaře zahájí výcvik ukrajinských pilotů. Oznámil to, když Zelenskyj nečekaně navštívil Londýn před setkáním s vedoucími představiteli EU v Bruselu.
15. února: Česko udělilo od začátku ruské invaze lidem z Ukrajiny přes 488 200 víz k ochraně. Většinou ženám a dětem.
Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách. 
Jiří Hynek: Evropa nemá náboje ani na třicet dní. Ukrajině už těžko víc pomůžeme
Leaders
19. února: Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády asi za 4,8 miliardy korun, uvedlo ministerstvo obrany ČR. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, v roce 2022 do země napadené Ruskem vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun.
20. února: Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev a po jednání se Zelenským oznámil, že USA poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).
Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak ji viděli čeští a světoví fotografové? Podívejte se:
21. února: Putin ve svém tradičním projevu k ruskému federálnímu shromáždění obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně. Rusko se naopak snažilo válku zastavit, prohlásil Putin. Projev pronesl krátce před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu. Biden v projevu poté uvedl, že „Spojené státy a další země nepoleví v podpoře Ukrajiny a Rusko ve své válce proti sousední zemi nikdy nezvítězí.“
22. února: Ukrajinská ekonomika se následkem války propadla v roce 2022 o 33 procent. Celkové válečné škody přesahují 136 miliardy dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
V pátek 24. února uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Nikdo tehdy nečekal, že Ukrajinci se dokážou postavit síle ruské armády. Stejně jako nikdo nepředpokládal, že ta je tak slabá, říká politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Newstream. Kdy podle něj válka skončí? A jak se bude vyvíjet dál? 
Politolog: Rusové bojují o zachování diktatury, Putin o sebe. A válka potrvá ještě měsíce
Politika
