Zajímá nás
Rozhodne Michigan volby? V boji o amerického prezidenta se může zopakovat scénář roku 2016
Pro mnohé české voliče může americký volební systém připomínat neprostupnou džungli. Jak je možné, že volby, jichž se účastní více než čtvrt miliardy lidí, můžou rozhodnout tisíce hlasů v sedmi státech? Ono to přitom je ještě mnohem zábavnější. V těsném souboji se totiž může zopakovat scénář voleb v roce 2016. Tehdy totiž Hilary Clintonové prohrál volby překvapivý výsledek ve státě Michigan. A Kamala Harrisová může dopadnout úplně stejně.
Donald Trump vs. Kamala Harrisová. Tedy Donald Trump vs. žena, demokratka, a to podruhé. A podruhé může Trump vyhrát americké volby a stát se prezidentem nejmocnější země světa díky výsledku v jednom jediném státu – Michiganu. Tím by se de facto na sto procent zopakoval scénář voleb v roce 2016.
Také tehdy probíhal velmi těsný souboj, ačkoli bývalá ministryně zahraničí byla považována za mírnou favoritku. Jenomže byl to právě její velmi těsný neúspěch v Michiganu (a Pensylvánii a také Wisconsinu, tedy v nerozhodnutých státech z takzvaného „rezavého pásu“ států u velkých jezer) a naopak zdejší vítězství Donalda Trumpa, které nakonec Clintonovou stály konečné vítězství.
Víte, kdy naposled získal republikánský prezidentský kandidát více hlasů než jeho demokratický konkurent? George Bush v roce 2004. Spojené státy mají zvláštní systém, ve kterém můžete dostat o miliony hlasů méně, ale i tak se stát prezidentem. Možná však dozrál čas na změnu, kterou by mohla urychlit prohra Donalda Trumpa.
Karel Pučelík: Americké prezidentské volby jsou podivnou matematikou
Názory
Kdo pokoří metu 270 volitelů?
Jsou to opět tyto nerozhodnuté státy, které podle průzkumů a kvalifikovaných odhadů odborníků na americké volby mají boj mezi Trumpem a Harrisovou rozhodnout. Aktuální model magazínu The Economist přitom ukazuje, že ze sedmičky nerozhodnutých států má Trump navrch v pěti z nich (v Pensylvánii, Severní Karolině, Georgii, Arizoně a nejnověji i Nevadě). Naopak demokratická kandidátka těsně vede ve Wisconsinu a má středně velký náskok právě v Michiganu.
Právě díky výraznějšímu náskoku v Michiganu přitom model Economistu stále ještě označuje za boj mezi Harrisovou a Trumpem za téměř vyrovnaný, ačkoli přesun Nevady z modré do červené barvy momentálně Trumpovi zajišťuje vítězství. Byť velmi těsné a může se to změnit opět po několika hodinách.
Připomeňme, že volby vyhraje ten, kdo v prezidentském klání získá 270 volitelů, tedy 270 zástupců jednotlivých států, přičemž až na dvě výjimky to funguje tak, že vítěz v daném státě bere volitele celého státu. Model Economistu se přitom v posledním týdnu několikrát přelil mezi remízou 269:269 a výsledkem 270:268 pro Harrisovou i Trumpa. Takto těsné průzkumy nikdy v historii nebyly.
Důležitý swing state
Vraťme se ale k Michiganu. Zde demokratická kandidátka zdánlivě již poměrně přesvědčivě vede. A má tu náskok dokonce vyšší, než s jakým v roce 2020 právě v Michiganu zvítězil Joe Biden.
Jenomže při detailnějším pohledu na socio-demografickou skladbu obyvatel se Michigan vnitřně v posledních letech stále více přesouvá směrem k republikánskému modelu řízení. Platí to pro většinu metrik, které právě Economist zohledňuje, tedy například pro stranickou orientaci, podíl imigrantů, průměrný příjem domácností i podíl městské populace. Demokratickému průměru odpovídá jen podíl bílé populace.
Takže nelze vůbec vyloučit, že Donald Trump v Michiganu nakonec přeci jen zvítězí, stejně jako tu zvítězil v roce 2016, když proti němu stála Hilary Clintonová. To by přitom mělo pro jeho volbu zásadní pozitivní dopad – Michigan totiž do závěrečného shromáždění volícího prezidenta vysílá 15 volitelů, což je relativně hodně, zvláště v kontextu sedmičky nerozhodnutých států. Víc posílá Pensylvánie (19) a pak Georgia a Severní Karolína (oba státy 16).
The Economist by volil Kamalu Harrisovou, kdyby měl magazín volební hlas. Donald Trump představuje neakceptovatelné riziko, napsal vlivný časopis v doporučení.
Podporujeme Harrisovou, napsal vlivný ekonomický magazín
Leaders
Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině. 
EU se děsí Trumpova vítězství. Především kvůli pomoci Ukrajině
Politika
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo. Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Lukáš Kovanda: Trump prezidentem? Češi by tím přišli o více než 100 miliard ročně
Názory
Z amerických prezidentských voleb se postupem času stává významný podnik podporující americkou ekonomiku. V aktuálním klání se již protočily téměř čtyři miliardy dolarů. Peníze přitom jdou zejména na platy dobrovolníků a zajištění velkých meetingů pro desítky tisíc lidí. Zatímco Obamovu volbu podpořili zejména drobní donoři z řad občanů, aktuální volby „platí“ také nejbohatší miliardáři snažící se strhnout volbu na svého vybraného kandidáta.
Americké volby jsou mašina na peníze. Letos je sponzorují nejbohatší miliardáři
Leaders
