Rusko postaví v Uzbekistánu malou jadernou elektrárnu
Taškent oznámil začátek nové éry. Rusko postaví v Uzbekistánu malou jadernou elektrárnu. Bude to první takový projekt v postsovětské Střední Asii. Uvedl to uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jaderná dohoda, pokud bude realizována, ukáže schopnost Ruska vyvážet na nové asijské trhy nejen energii, ale také vyspělé technologické produkty. A to v době, kdy západní země zvyšují tlak na Rusko prostřednictvím sankcí.
Mirzijojev také uvedl, že Taškent má zájem nakupovat více ropy a plynu z Ruska. To je obrat od desetiletí trvající praxe, kdy Moskva tyto komodity dovážela ze Střední Asie.
Uzbecký prezident označil Putinovu návštěvu za "historickou". „Předznamenává začátek nové éry, komplexního strategického partnerství a spojeneckých vztahů mezi našimi zeměmi,” prohlásil. Putin pak označil Taškent za strategického partnera a spojence Moskvy.
Podle dokumentů zveřejněných Kremlem postaví ruská státní jaderná společnost Rosatom v Uzbekistánu až šest jaderných reaktorů, každý s kapacitou 55 megawattů. To je mnohem menší projekt než projekt s kapacitou 2,4 gigawattu dohodnutý v roce 2018, který ještě není dokončen.
Škoda Group, výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, dodá do Uzbekistánu 30 elektrických vlaků za 320 milionů eur, tedy téměř za 7,9 miliardy korun. Kontrakt podepsalo v Plzni vedení strojíren s uzbeckým premiérem Abdullou Aripovem. Výroba vozů začne příští rok.
Škoda Group bude vyrábět vlaky pro Uzbekistán. Poprvé tak expanduje do Střední Asie
Zprávy z firem
Producenti uranu
V žádné z pěti bývalých sovětských republik ve Střední Asii nejsou jaderné elektrárny, ačkoliv Uzbekistán a sousední Kazachstán jsou producenti uranu a dlouhodobě tvrdí, že jejich rostoucí ekonomiky je potřebují. Kazachstánský projekt se však může uskutečnit až po celostátním referendu, které zatím nebylo naplánováno.
Uzbekistán využil snahy Ruska přesunou vývoz plynu do Asie v reakci na roztržku se Západem kvůli Ukrajině. Loni v říjnu tak začal dovážet ruský zemní plyn stejným plynovodem, kterým předtím plyn posílal opačným směrem. Přestože vlastní produkce Uzbekistánu zůstává značná, přibližně 50 miliard metrů krychlových ročně, země má problémy s plným uspokojením domácí poptávky a dodávky z Ruska Taškentu umožnily odvrátit energetickou krizi. Putin dodal, že Rusko je připraveno v případě potřeby vývoz plynu zvýšit.
Podle Mirzijojeva má Uzbekistán také zájem zvýšit dovoz ruské ropy. Oba prezidenti rovněž uvedli, že jejich vlády pracují na velkých projektech v oblasti těžby a produkce kovů a chemických látek. Rusko také vloží 400 milionů dolarů (9,1 miliardy korun) do společného investičního fondu o velikosti 500 milionů dolarů na financování projektů v Uzbekistánu.
Ekonomika Uzbekistánu je do značné míry závislá na převodech peněz od svých obyvatel pracujících v Rusku. Země udržuje úzké vztahy s Moskvou i po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Mirzijojev a další představitelé v regionu však nikdy nevyjádřili invazi podporu a všechny země v regionu také spolupracují se Západem na projektech, jako jsou nákladní lodní trasy určené k obcházení Ruska.
„Investovat teď do mědi je ta nejlepší investice, kterou jsem za třicet let viděl,“ říká matador komoditních trhů Jeff Currie, kterého cituje agentura Bloomberg. Cena mědi je přitom na historickém rekordu. Na rekordu je také další kov, zlato. Co stojí v pozadí mánie po těchto kovech?
Lukáš Kovanda: Měď a zlato jsou dnes rekordně drahé. Proč přesně?
Názory
